Galerie hlavního města Prahy

Galerie hlavního města Prahy

Galerie hlavního města Prahy

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) byla založena rozhodnutím rady Národního výboru hlavního města Prahy v roce 1963. Bylo jí uloženo shromažďovat, odborně ochraňovat, vědecky zpracovávat a vystavovat české umění 19. a 20. století. Zároveň byla pověřena péčí o restaurování a výstavbu pomníků, plastik, pamětních desek a kašen na veřejných pražských prostranstvích.
Sbírky GHMP začaly narůstat již téměř sto let před jejím právním ustanovením, v době, kdy se zrodila idea městské galerie. První písemný návrh na její zřízení podala městu roku 1865 Umělecká beseda na popud malíře Josefa Mánesa. Městská rada sice přislíbila návrhu vyhovět, ale ke konkrétním činům přes různé urgence nepřistoupila. Nakupovala ovšem příležitostně díla soudobých umělců a používala je převážně k výzdobě reprezentačních prostor.›››

Zřizovatel

Magistrát hlavního města Prahy

Ředitel

PhDr. Magdalena Juříková
Tel. 233 325 330

e-mail: office@ghmp.cz

Adresa

sídlo galerie a fakturační adresa:

Dům U Kamenného zvonu Staroměstské nám. 605/13 110 00 Praha 1

tel:233 325 330 (sekretariát)

mail:office@ghmp.cz www.ghmp.cz

e-mail:office@ghmp.cz
www.ghmp.cz

Objekty

Zámek Troja

Praha 7, U Trojského zámku 1, tel. 233 551 726
Otevřeno: 1. 4. – 31. 10. út–ne 10–18 h
1. 11. – 31. 3. so–ne 10–17 h
Stálá expozice: Věčné jaro v římské vile

Bílkova vila

Praha 6, Mickiewiczova 1

233 323 631 (pokladna)

celoročně út–ne 10–18 h

ateliér Bílkova vila

Dům U Kamenného zvonu

Praha 1, Staroměstské nám. 13,
tel. 224 828 245 (pokladna)

Otevřeno: při konání výstavy út–ne 10–20 h

Městská knihovna

2.patro

Praha 1, Mariánské nám. 1,
tel. 222 310 489 (pokladna)
Otevřeno: při konání výstavy út–ne 10–18 h, čt 10–20 h

Otevřeno: při konání výstavy út–ne 10–18 h

 

Dům fotografie

Praha 1, Revoluční 5,
tel. 702 283 922
Otevřeno: při konání výstavy út–ne 10–18 h, čt 10–20 h

Colloredo-Mansfeldský palác

Karlova 189/2, Praha 1 – Staré Město,
tel. 222 232 053 (pokladna)
Otevřeno: út–ne 10–18 h;
v zimním období (listopad–březen) út–ne 10–16 h (piano nobile)

Zámek Troja

Praha 7, U Trojského zámku 1,
tel. 233 551 726 283 851 614 (pokladna)
Otevřeno: 1. 4. – 31. 10. út–ne 10–18 h, pá 13–18 h,
zahrady do 19 h 1. 11. – 31. 3. so–ne 10–17 h
Stálá expozice: Věčné jaro v římské vile

Bílkův dům v Chýnově

391 55 Chýnov u Tábora, Údolní 133,

tel. 381 297 230 (pokladna)
Otevřeno: květen–říjen út–ne 10–12 h, 13–17 h;
listopad–duben pouze na telefonickou objednávku (775 204 388) 

Stálá expozice: Chýnovské vize Františka Bílka

 

Galerie hlavního města Prahy organizuje pro všechny typy škol (od MŠ až po VŠ) z celé ČR i pro další skupiny ostatních věkových kategorií, včetně znevýhodněných a seniorů, několik typů výtvarných edukačních aktivit ve všech svých objektech.

edukační programy 

 http://www.ghmp.cz/edukace/

 

 

 

Otázka založení městské galerie začala být opět aktuální po roce 1918, kdy se Praha stala sídelním městem nově vzniklé samostatné Československé republiky. Městská pojišťovna, která ve dvacátých letech dotovala stavbu Městské knihovny, rezervovala v nejvyšším patře budovy pro plánovanou galerii výstavní sály s horním osvětlením – ty však magistrát postoupil Společnosti vlasteneckých přátel umění. Přesto magistrát podpořil myšlenku založení městské galerie tím, že od dvacátých let uvolňoval každoročně poměrně velké částky na nákup uměleckých děl, čímž se sbírky obohatily o řadu vynikajících exponátů.
Problém výstavby vlastní budovy zůstal přes četné snahy nevyřešen. Na výstavě v domě U Hybernů byla v roce 1950 zveřejněna díla tvořící výzdobu veřejných síní a úřadoven. S těmito díly se veřejnost začala znovu setkávat až ve druhé polovině šedesátých let, tentokráte již v režii nové Galerie hlavního města Prahy.

Pracovníci GHMP se po jejím založení zaměřili na odborné zpracování, postupné zveřejnění a systematické doplňování sbírek. Galerie dostala k dispozici jako sídlo Bílkovu vilu (stálá expozice soch a kreseb Františka Bílka zde byla otevřena roku 1966) a sousední vilu, rovněž navrženou tímto umělcem, v Mickiewiczově ulici na Hradčanech. Jako výstavní prostory měly GHMP sloužit Trojský zámek, výstavní síň ve 2. patře Staroměstské radnice, později i Křížová chodba, Rytířský sál a ateliéry Obecního domu.

Ve druhé polovině osmdesátých let se začal měnit přístup k rozšiřování sbírkového fondu. GHMP se nepřestala zajímat o dnes již obtížně dostupný historický materiál, ale především začala sledovat a preferovat tvorbu současných umělců – včetně těch nejmladších. V roce 1997 byla založena sbírka soudobé fotografie.
Galerii se podařilo získat Trojský zámek, nově jí byl svěřen rekonstruovaný dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, kde od roku 1988 pořádá rozsáhlé výstavy, jejichž společným jmenovatelem je snaha předvést podrobně jednotlivé uměleckohistorické jevy a uvést české výtvarné umění do mezinárodních souvislostí.

Roku 1990 darovala vnučka Františka Bílka GHMP první umělcův dům v Chýnově u Tábora s částí pozůstalosti. Po rekonstrukci zde bylo otevřeno Bílkovo muzeum. Také expozice umístěná v Bílkově vile v Praze je v současnosti celá věnována dílu tohoto významného secesně-symbolistního umělce. Po více než šedesáti letech byly vráceny městu výstavní sály Městské knihovny a GHMP zde začala po rekonstrukci v roce 1994 pořádat výstavy moderního a současného umění.

V květnu 1998 byla v rekonstruovaném Domě U Zlatého prstenu v Ungeltu otevřená expozice českého umění 20. století, později následovaly velké reprezentativní výstavy českého i světového umění. Galerie hl. m. Prahy spravovala dům až do roku 2016, kdy byl předán Muzeu hl. m. Prahy.

Výstavní prostor ve druhém patře Staroměstské radnice sloužil Galerii hl. m. Prahy jako experimentální scéna pro představování nejmladších autorů až do roku 2013.

V roce 2010 byly do majetku Galerie hl. m. Prahy převedeny prostory Domu fotografie v Revoluční ulici, provoz byl po stavebních úpravách zahájen v prosinci roku 2013 výstavou Slovenská nová vlna. Od té doby jsou zde pravidelně pořádány výstavy českých i zahraničních fotografů.

V roce 2013 převzala Galerie hl. m. Prahy do správy barokně-rokokový Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici. Je zde zpřístupněna dlouhodobá expozice Historické interiéry v Colloredo-Mansfeldském paláci. Zrekonstruované třetí patro slouží jako prostor pro výstavy současných českých autorů. V přízemí paláce je umístěno Edukační centrum Galerie hl. m. Prahy.

Sídlem galerie je v současnosti Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.

Sbírky

Sbírka Galerie hlavního města Prahy čítá celkem 13 948 uměleckých děl. Galerie navíc spravuje 420 veřejných plastik.

Podsbírka kresby

Početně druhá největší sbírka GHMP obsahuje řadu unikátních autorských i tematických souborů, kterými se specificky odlišuje od kolekcí kresby ostatních českých galerijních a muzejních institucí. Galerie vlastní rozsáhlý soubor kreseb secesně-symbolistního sochaře Františka Bílka, obsáhlou kolekci studií a skic sochaře Jaroslava Horejce, velké množství kreseb historizujícího malíře Václava Brožíka. Velmi početně je zastoupena také celá řada dalších významných českých umělců, např. Mikoláš Aleš, Alfons Mucha, Václav Špála či Jan Konůpek. Obsahem i rozsahem významnými soubory je zastoupena rovněž generace umělců nastupujících na výtvarnou scénu v padesátých a šedesátých letech 20. století (Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Václav Boštík, Jiří Kolář, Robert Piesen, Milan Grygar, Karel Malich). V oblasti motivické provázanosti je nepochybně nejobsáhlejším soubor kreseb s pražskou tematikou, ať už se jedná o kresebné skici sochařů k některým pražským pomníkům (např. početný soubor studií Josefa Mařatky k pomníku Praha svým padlým synům), nebo o studie městské krajiny.

Podsbírka grafiky

Početně nejobsáhlejší sbírka GHMP obsahuje, mimo konvolut pragenzií, který byl základem grafického souboru ještě původní magistrátní sbírky, kvalitní soubory autorů řazených k českému symbolismu – Františka Koblihy, Josefa Váchala a Jana Konůpka, k nejobsáhlejším patří grafiky Františka Bílka, jež jsou součástí umělcovy pozůstalosti v majetku Galerie. Akviziční fond se podařilo především v osmdesátých a devadesátých letech doplnit o řadu kvalitních autorských souborů, které byly zakoupeny se zřetelem k profilu ostatních sbírek. Mezi nejkvalitnější patří kolekce Karla Malicha, Jiřího Balcara, Jiřího Koláře, Aleny Kučerové, Evy Bednářové a Vladimíra Boudníka. Boudníkův soubor obohatila v roce 2004 obsáhlá unikátní kolekce ze sbírky Jiřího Koláře, kterou dostala Galerie od umělce a jeho ženy darem. Soubory Aleny Kučerové a Vladimíra Boudníka obsahují kromě grafických listů i konvolut matric, které jsou v kontextu jejich tvorby samostatnými uměleckými artefakty.

Podsbírka malby

Specifika sbírky malby GHMP tkví především v několika početně významných autorských souborech. Jedná se konkrétně o obsáhlý soubor děl Václava Brožíka, o kolekci Jaroslava Čermáka a konečně o důležitý soubor děl Alfonse Muchy. Odborní pracovníci se snažili rozšiřovat sbírky Galerie od chvíle jejího vzniku v roce 1963 o významná díla a v mezích možností se jim podařilo přiblížit se k celistvému obrazu dějin českého malířství 19. a 20. století. Stále však chybí zastoupení některých významných autorů či uměleckých směrů, což Galerie hodlá v budoucích letech napravovat plánovanými nákupy. V rámci motivických okruhů opět převažuje zaměření řady děl na pražskou tematiku, ať už v městských vedutách, nebo v unikátním souboru portrétů pražských starostů a primátorů.

Podsbírka plastiky

Nejstarší exponáty sochařské sbírky GHMP pocházejí z původní magistrátní sbírky. I když prioritou magistrátní sbírky (jejíž počátky sahají do konce 19. století) byla malba, předalo město Galerii v roce 1963 kolekci čítající více než 500 plastik. Vedle děl kolísavé kvality obsahovala řadu hodnotných sochařských děl nakupovaných přímo ze soudobých výstav (Benda, Durasová, Kaplický, Lidický, Mařatka, Pokorný). V šedesátých letech byly v rámci intenzivní akviziční činnosti doplňovány původní soubory (Kafka, Šaloun) a zároveň budovány ucelené soubory děl významných současných autorů (Chlupáč, Kmentová, Janoušková, Vožniak, Nepraš, Malich). V polovině sedmdesátých let získala Galerie mimořádný a ve srovnání s jinými galeriemi rozsahem zcela ojedinělý soubor prací Jaroslava Horejce. Od druhé poloviny osmdesátých let GHMP systematicky doplňuje v souvislosti se svým průzkumově a badatelsky zaměřeným výstavním programem chybějící díla závažných představitelů českého sochařství minulosti i současnosti (Wichterlová, Malich, Kolíbal). Sbírka GHMP nemůže poskytnout historický vývoj českého sochařství v jeho celku, má však výrazná charakteristická specifika. Výjimečný význam má soubor prací sochaře Františka Bílka, který je součástí umělcovy pozůstalosti v majetku Galerie. Zahrnuje autorovy práce z let 1892 až 1937. Tato díla jsou z větší části součástí stálé expozice v Bílkově vile v Praze a v umělcově domě v Chýnově.

Podsbírka nábytku

Základem sbírky je nábytek Františka Bílka, který tvořil inventář obou umělcových domů – pražské vily, získané Galerií v roce 1962, a domu v Chýnově, který Galerii darovala Bílkova vnučka v roce 1990 spolu s další částí umělcovy pozůstalosti. Především v případě Bílkovy pražské vily se jedná o unikátní soubor Bílkem navrženého nábytku, kde je funkčnost a zručnost řemeslného zpracování propojena s mimořádnou tvůrčí invencí autora (vlastnoručně provedené řezby). V kontextu dobové nábytkářské tvorby je tato kolekce ojedinělým příkladem. K nejcennějším částem sbírky nábytku patří soubor jídelny a pracovny z pražské Bílkovy vily.

Podsbírka fotografie

Druhá početně nejméně obsáhlá a zároveň nejmladší sbírka GHMP byla založena nedávno, v roce 1997. Samotný akt jejího založení reflektoval posuny ve výstavní a akviziční strategii Galerie v průběhu devadesátých let, kdy se pracovníci odborného oddělení nepřestali zajímat o dnes již těžko dostupný historický materiál a zároveň začali systematicky sledovat tvorbu mladé nastupující generace umělců.
Sbírka obsahující jak digitální, tak klasickou fotografii je poměrně uceleným souborem.
Její základ tvoří práce autorů generace devadesátých let (Jasanský – Polák, Markéta Othová, Veronika Bromová), kteří nepojímají médium fotografie již jen v tradičním slova smyslu, ale komplexně a volně, a zaměřují se především na její instalačně prostorové přesahy. Ve sbírce je zastoupena také mezinárodně uznávaná umělkyně českého původu Magdalena Jetelová.

Veřejná plastika

Soubor veřejné plastiky ve správě GHMP odráží ve svém celku vývoj sochařské dekorace ve veřejném prostoru v Praze: do souboru náleží i vynikající románský reliéf, původně umístěný při Juditině mostu, jedna z nejstarších památek sochařství v Čechách. Z bohatého souboru zejména vrcholně barokních dekorací nelze opomenout především soubor soch a sousoší světců na Karlově mostě nebo mytologické plastiky Matyáše Bernarda Brauna pro Vrtbovskou zahradu a soubor váz a plastik v zahradě zámku Troja. Kolekce 19. století je již více zaměřena na pomníky především českých osobností a vrcholí mohutnými díly, jako např. pomníkem Jana Husa na Staroměstském náměstí nebo sv. Václava na Václavském náměstí. Ve 20. století kromě pomníků a společenských zadání vznikala i řada dekorací do nově budovaných urbanistických celků, mezi nimiž se objevují i kvalitní realizace soudobých tvůrců – veřejná plastika je trvalou a zažitou kvalitní součástí městského interiéru.

Archiv aktualit