Metelice do očí
14. 1. – 19. 4. 2026
Průřez sbírkovým fondem Galerie výtvarného umění v Ostravě představuje díla více než osmdesáti autorů, která vznikla do roku 1926, kdy byla otevřena nová galerijní budova. V prostupujících se skupinách se prolínají slavní autoři se zapomenutými jmény, díla, která utvářela podobu českého moderního umění, i práce zůstávající na jeho okraji. Vznikl tak vnitřně provázaný celek tematicky ohraničených částí, zahájený slavnou meditací o smyslu a údělu člověka od Františka Kupky, inspirovanou smaragdovou deskou, a ukončený zlomovou kresbou s motivem jednoty protikladů od Josefa Šímy, znázorňující obrazec jin-jang. Přes dvacet kapitol nově nasvětlí sbírkový fond. Do ostrých kontrastů vstoupí nejrůznější stylové a programové přístupy, osamělí tvůrci i generační seskupení. Jednotlivé bloky shrnou námětová jádra bez ohledu na dějinné či názorové souvislosti zastoupených autorů, jako jsou živly, moře, ráj, duševní stavy, svobodnou i osvojenou přírodu, pohádková i mytická podobenství a významné dějinné okamžiky.
Důraz je položen na genderové otázky, mužské a ženské akty, pracovní úkony, stejně jako na portréty blízkých či autoportréty, ve kterých souběh nejrůznějších výrazových možností vyvrcholil. Synchronní mnohavrstevnaté secesní období přešlo v diachronní zacílení avantgardy. Sebereflexe se stala cestou k základům, na nichž vzniklo moderní umění. Zlom představoval nástup expresionismu, soustředěného ve skupině Osma, který záhy nahradily duchovní stavby kubismu umělců, kteří byli členy Skupiny výtvarných umělců nebo stáli mimo ni. Obě, krátce po sobě následující, období vytvořila východisko pro vznik poválečné moderny, vůči níž se ostře ohrazovala generace mladých autorů, jež nastoupila po konci první světové války. Široký proud střetávajících se postojů, opačných pohledů na shodné náměty, vytváří dynamické pnutí, odhalující ostré přeryvy, ke kterým docházelo od 90. let 19. století do roku, kdy byla v Ostravě vztyčena vyspělá galerijní budova.
Vystavující autoři:
Mikuláš Aleš, Hugo Baar, Břetislav Bartoš, Ladislav Beneš, Vincenc Beneš, Martin Benka, František Bílek, Oldřich Blažíček, Václav Brožík, Josef Čapek, Nikolaj Nikanorovič Dubovskij, Ferdiš Duša, Albin Egger-Lienz, Emil Filla, Paul Gebauer, Otto Gutfreund, Wenzel Hablik, Vlastislav Hofman, Wlastimil Hofman, Karel Holan, Vojtěch Hynais, Cyril Jančálek, Wladyslaw Jarocki, Miloš Jiránek, Konstantin Kačmarik (Kövari), Bohumil Kafka, Eugen Kahler, Adolf Kašpar, František Kaván, Quido Kocian, Anton Kolig, Maxim Kopf, Pravoslav Kotík, Rudolf Kremlička, Josef Kubíček, Bohumil Kubišta, Otakar Kubín, František Kupka, Johann Larwin, Oskar Laske, Jan Lauda, Otakar Lebeda, Adolf Liebscher, Stanislav Lolek, Filip Andrejevič Maljavin, Luděk Marold, Otakar Marvánek, Julius Mařák, Josef Mařatka, Constantin Meunier, František Muzika, Josef Václav Myslbek, Vratislav Nechleba, Otakar Nejedlý, Willi Nowak, Jakub Obrovský, Max Oppenheimer − Mopp, Emil Orlik, Jaroslav Panuška, Maxmilián Pirner, Albín Polášek, Jan Preisler, Antonín Procházka, Linka Procházková, Andrzej Pronaszko, Zbigniew Pronaszko, Ilja Jefimovič Repin, Vojtěch Sapík, Jakub Schikaneder, Hanuš Schwaiger, Antonín Slavíček, Josef Šíma, Tavík František Šimon, Václav Špála, Otakar Španiel, Jaroslav Špillar, Jan Štursa, Jindřich Štyrský, Jan Trampota, František Úprka, Alois Wachsman, Bedřich Wachsmann ml., Adolf Wiesner, Jan Zrzavý, František Ženíšek
Kurátor: Karel Srp
Text: Karel Srp
Grafický design: Katarína Jamrišková
Propagace: Jana Malášek Šrubařová, Magdaléna Staňková
Vzdělávací programy: Zuzana Grulichová, Jana Sedláková
Záštitu nad výstavou převzal Peter Harvánek, radní pro kulturu a památkovou péči Moravskoslezského kraje.
Partneři RGČR
