Rada galerií České republiky / rgcr.cz

Stanovy RG ČR

                     Stanovy Rady galerií České republiky z. s.

I. Základní ustanovení

1. Rada galerií České republiky z. s., IČ 690 60 924 se s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), tedy od 1. 1. 2014, považuje za spolek ve smyslu § 3045 ve spojení s § 214 a násl. OZ.
2. Název spolku je Rada galerií České republiky z. s. Oficiální zkratka názvu zní RG ČR z. s.
3. Vnitřní organizace Spolku, práva a povinnosti členů i volených orgánů Spolku se řídí těmito stanovami, které jsou uloženy ve svém úplném znění v sídle Spolku.
4. Sídlem Spolku je Galerie hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 605/14, Praha 1
   5. Galerií se pro účely těchto stanov rozumí též muzeum umění, není-li dále uvedeno jinak.

 II. Úloha, cíle a základní směry činnosti

Úlohou Spolku je reprezentovat sbírkotvorné galerie s cílem napomáhat jejich rozvoji jako speciální části českého muzejnictví a v duchu platných právních úprav a předpisů podporovat a koordinovat základní směry jejich činnosti: péči, ochranu, prezentaci a rozšiřování jejich uměleckých sbírek jako jedinečné součásti národního movitého kulturního dědictví České republiky. Základem společného zájmu členských institucí je udržení profesionality postavené na vědecké práci při veškeré práci s uměním.

Spolek chce k naplňování těchto cílů a základních směrů činnosti přispívat tím, že zejména:

a) podílí se na přípravě základních dlouhodobých i krátkodobých koncepčních materiálů, upravujících úlohu a postavení českého muzejnictví a spolupracuje v této oblasti s dalšími muzejními sdruženími a korporacemi;

b) na základě zplnomocnění členy spolku, zastupuje jejich zájmy ve vztahu k orgánů státní správy, územních a obecních samospráv a dalším právnickým i fyzickým osobám a všestranně propaguje a popularizuje hlavní úlohy a cíle Spolku i jeho jednotlivých členů;

c) ve spolupráci s orgány státní správy nebo samosprávy se podílí na řešení problémů legislativní povahy, dotýkajících se s právy a ochrany uměleckých sbírek i samotné existence galerií;

d) podává orgánům státní správy a samosprávy podněty, návrhy a připomínky ke koncepci činností sítě galerií;

e) poskytuje ochranu a záštitu svobodné odborné a vědecké práci v oboru a ochranu a záštitu kvalifikované řídící práci vedoucích pracovníků a manažerů galerií, pokud je vykonávána v rámci platných právních předpisů;

f) na požádání deleguje své zástupce do výběrových řízení a konkurzů vyhlášených zřizovateli galerií;

g) podporuje různé formy odborného vzdělávání pracovníků galerií, podílí se na jejich zajišťování a pořádá odborná setkání a konference;

h) Formou smírčího řízení řeší případné spory mezi členy spolku;

i) Podle svých možností poskytuje členům spolku odborné služby nebo jejich zprostředkování, případně tyto služby na požádání poskytuje jiným subjektům;

j) V případě potřeby zřizuje organizační nebo administrativní složky pro prezentační, ediční, agenturní, hospodářské nebo jiné podobné činnosti Spolku;

k) Se zaměřením na hlavní předmět své muzejní oborové specializace, výtvarné umění, provádí vlastní ediční činnost a podporuje ediční činnost svých členů;

l) Samostatně pořádá výstavy, přehlídky a jiné podobné akce nebo se takovýchto akcí, pořádaných jinými subjekty, korporativně nebo v zastoupení členy účastní;

m) Koordinuje spolupráci s odborníky ze všech oblastí oboru dějin umění s cílem aplikovat výsledky historické, teoretické a metodologické práce oboru v odborné praxi galerií a na tomto základě připravuje koncepci a strategii jejich odborné práce.

n) Aktivně spolupracuje s podobně profesně zaměřenými spolky, organizacemi a jinými kulturními korporacemi v tuzemsku i zahraničí;

o) Odborně a morálně podporuje členské instituce;

p) Společnou prezentací členských institucí garantuje veřejnosti profesionální standard práce s uměním, který je pro ni rozhodujícím orientačním prvek vzdělávacího procesu.

q) může vést kolektivní vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně

III. Členství

1. Rozlišují se tři typy členství:
2. Kolektivní
3. Individuální
4. Čestné
5. Kolektivními členství získat výhradně sbírkotvorné galerie umění, spravující sbírky zapsané v Centrální evidenci sbírek.
6. Členy Spolku se mohou dále stát fyzické osoby a právnické osoby činné v oboru činnosti galerií umění, a to buď jako individuální členové nebo čestní členové. Individuální i čestní členové se mohou účastnit jednání orgánů Spolku (senátu, sněmu a předsednictva) s poradním hlasem a rovněž se mohou účastnit všech forem odborného vzdělávání pracovníků galerií umění, odborných setkání a konferencí.
7. Členství ve Spolku je dobrovolné, váže se na osobu člena Spolku a nepřechází na jeho právního nástupce, není-li dále stanoveno jinak. Členství ve Spolku není na překážku členství v jiných spolcích či jiných právnických osobách, jejichž činnost není v rozporu s posláním Spolku.
8. Členské přihlášky přijímá předsednictvo Spolku v písemné formě. Přihláška musí obsahovat následující údaje:
9. U fyzické osoby – jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého bydliště, emailovou adresu, důvod podání členské přihlášky a typ členství.
10. U právnické osoby – název, sídlo, identifikační číslo, osobu oprávněnou jednat jménem právnické osoby, emailovou adresu osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, důvod podání členské přihlášky.
11. O přijetí nového člena rozhoduje sněm v plénu. Pro přijetí člena je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů sněmu. Žadatel, jehož žádost o přijetí byla sněmem odmítnuta, může požádat sněm o přezkum rozhodnutí. Vyhoví-li sněm žádosti žadatele, je do Spolku přijat.
12. Kolektivním členem se může stát galerie umění, která jako své hlavní poslání vyvíjí systematickou činnost v oblasti ochrany, správy, rozšiřování a veřejné prezentace sbírek výtvarného umění, a to na základě písemné přihlášky podepsané jejím statutárním zástupcem, která bude schválená senátem a zaplacením vstupního příspěvku. Galerie umění, která nemá právní osobnost, je přihlášena svým zřizovatelem nebo statutárním představitelem organizace, jejíž je součástí.
13. Individuálním členem se na základě přihlášky může dále stát fyzická osoba, která není v zaměstnaneckém poměru u kolektivního člena Spolku a je činná v oboru příbuzném oboru činnosti galerií umění.
14. Čestným členem se může stát na písemný návrh kteréhokoliv člena Spolku fyzická osoba, která se významnou měrou zasadila o ochranu, rozšiřování a prezentaci veřejně přístupných uměleckých sbírek v České republice nebo o celý obor teorie a dějin umění. O návrhu rozhoduje sněm v plénu. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů Sněmu.

IV. Zánik členství

Členství ve Spolku zaniká:

a) Úmrtím člena nebo prohlášením za mrtvého, případně zánikem právnické osoby v souladu s obecně závaznými právními předpisy;

b) Dobrovolným vystoupením člena, členství končí dnem doručení písemného oznámení o ukončení členství předsedovi předsednictva;

c) Vyloučením člena, který zvláště závažným způsobem porušil povinnost vyplývající z členství a v přiměření lhůtě nápravu nezjednal ani po výzvě Spolku, a to dnem rozhodnutí předsednictva, po předchozím pozastavení členství předsednictvem Spolku. K usnesení o pozastavení členství postačuje souhlas nadpoloviční většiny všech členů předsednictva. Rozhodnutí o vyloučení se doručí vyloučenému členovi. Vyloučený člen může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení navrhnout, aby jeho vyloučení přezkoumal sněm. Sněm zruší rozhodnutí o vyloučení člena, jestliže takové rozhodnutí odporuje zákonu nebo stanovám;

d) Zánikem Spolku

Zánikem členství nevzniká právnické nebo fyzické osobě nárok na vrácení zaplaceného příspěvku, ani dalších prostředků, které svým jménem do majetku Spolku vložily.

V.Práva a povinnosti člena

Každý člen Spolku bez ohledu na své členství má právo:

a) podílet se na veškeré činnosti Spolku;

b) být informován o všech činnostech Spolku a jeho rozhodnutích, tyto informace požadovat a obracet se na orgány Spolku s návrhy, podněty, stížnostmi a žádostmi;

c) na základě řádně potvrzené členské legitimace Spolku mají zaměstnanci kolektivních členů a individuální členové právo bezplatného vstupu na výstavy a další vybrané akce u ostatních kolektivních členů Spolku a smluvně potvrzených partnerů Spolku;

d) kolektivní členové mají právo si vzájemně bezúplatně vyměňovat tiskoviny, které vydávají pro zhodnocování svých odborných knihoven;

Kolektivní člen má  právo volit a být volen do všech orgánů Spolku s výjimkou komory ředitelů, jejímiž členy se mohou stát pouze statutární představitelé kolektivních členů Spolku.

Každý člen Spolku bez ohledu na své členství má povinnost

a) dodržovat stanovy Spolku;

b) podílet se na dosažení cílů a činnostech Spolku v rozsahu stanoveném stanovami;

c) dodržovat všechna usnesení řádně přijatá orgány Spolku;

d) řádně vykonávat funkce, které mu byly svěřeny nebo do kterých byl zvolen;

e) řádně a včas platit roční příspěvek. Povinnost platit roční příspěvek se však nevztahuje na osoby se statusem čestného člena Spolku;

f) zdržet se jakéhokoliv jednání, jež by bylo v rozporu s cíli Spolku, nebo by mohlo poškodit jméno nebo pověst Spolku

VI. Organizační struktura

 1. Organizační strukturu tvoří:

a)   sněm

b)   předsednictvo

c) kontrolní komise

d) rozhodčí komise

2. Náplň činnost jednotlivých orgánů je vymezena v těchto stanovách. V obecné rovině je úkolem orgánů Spolku koordinovat a zajišťovat činnosti Spolku v souladu se stanovami.
3. Orgány Spolku jsou voleny dle volebního řádu, s výjimkou členů komory ředitelů.
4. Při své činnosti se jednotlivé orgány řídí jednacím řádem Spolku.

VII. Sněm

1. Sněm je nejvyšším orgánem Spolku.
2. Sněm volí a odvolává členy předsednictva, předsedu a místopředsedu předsednictva, dále jmenuje a odvolává kontrolní komisi a jejího předsedu, rozhodčí komisi a jejího předsedu (na tříleté období).
3. Řádná jednání sněmu svolává předsednictvo nejméně jedenkrát ročně. Navrhne-li to jedna třetina kolektivních členů Spolku nebo vyžádají-li si to mimořádné okolnosti, svolá předsednictvo mimořádné zasedání sněmu.
4. Jednání sněmu se mohou účastnit všichni členové Spolku. Hlasovat na sněmu jsou oprávněni jen kolektivní členové prostřednictvím delegátů zvolených v jednotlivých galeriích (dále jen „delegáti“), resp. kolektivními členy dle volebního řádu Spolku.
5. Sněm je usnášeníschopný za přítomnosti nejméně jedné poloviny všech delegátů. Každý delegát má na sněmu jeden hlas, hlasy všech delegátů mají stejnou váhu. Pro vyloučení pochybností je stanoveno, že individuální a čestní členové nemají hlasovací právo.
6. Před dnem jednání může nejméně třetina všech členů Spolku požadovat zařazení určité otázky na program nejbližšího jednání sněmu; předseda je v takovém případě povinen tuto otázku na program zařadit.
7. Na jednání může kterýkoliv delegát navrhnout zařadit určitou otázku na program jednání. Program jednání uvedený v pozvánce může být takto doplněn, jen souhlasí-li s tím většina počítaná ze všech delegátů sněmu.
8. Jednání vede předseda předsednictva. Z jednání se pořizuje zápis, který podepisují aspoň dva členové předsednictva, kteří byli jednání přítomni. Zápis z jednání je na žádost zasílán všem členům Spolku.
9. Předseda předsednictva zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání sněmu do třiceti dnů od jejího ukončení. Předseda může vyhotovením zápisu pověřit jiného člena předsednictva. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřil sněm. Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal, jak a kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaká usnesení byla přijata a kdy a kým byl zápis vyhotoven.

11. K přijetí usnesení sněmu se vyžaduje souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů, nestanoví-li stanovy většinu dvoutřetinovou. K přijetí usnesení podle odst. 10 písm. e) se vyžaduje souhlasu třípětinové většiny všech delegátů sněmu.
12. Jednání sněmu se mohou účastnit individuální a čestní členové s poradním hlasem.

VIII. Hlasování per rollam

1. Návrhy, k jejichž projednání není možné nebo účelné svolat zasedání sněmu, mohou být z rozhodnutí předsednictva rozeslány členům Spolku k projednání mimo zasedání sněmu písemně nebo elektronicky. Členové musí být seznámení se záležitostí projednávanou per rollam, a to včetně návrhu k přijetí usnesení. Lhůtu, do které je třeba se k návrhu vyjádřit určí předseda předsednictva, přičemž tato lhůta nemůže být kratší než 5 pracovních dní.

2. Jednotliví delegáti členů Spolku se k návrhu vyjádří ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem a sdělí, zda s návrhem souhlasí, nesouhlasí nebo se zdržují hlasování.

3. Požádá-li o to nadpoloviční většina všech delegátů, předseda předsednictva hlasování per rollam zastaví. Dojde-li k zastavení hlasování per rollam, hlasuje pak o návrhu sněm standardní procedurou.

4. Zápis o usnesení přijatém per rollam se připojí k zápisu z nejbližšího zasedání sněmu a je ověřován v průběhu řádně svolaného zasedání sněmu.

5. Pro vyloučení zneužití institutu hlasování per rollam, se k přijetí usnesení touto formou vyžaduje souhlasu dvoutřetinové většiny delegátů všech členů Spolku.

6. Hlasování per rollam je vyloučeno v případech uvedených v čl. VII odst. 10 písm. d) – h).

IX. Předsednictvo

1. Předsednictvo je statutárním a výkonným orgánem Spolku, který řídí činnost Spolku. Při výkonu své činnosti postupuje v souladu s cíli stanovenými stanovami nebo rozhodnutími sněmu. 2. Předsednictvo se skládá z 10 členů volených sněmem ze svého středu na dobu tří let.

3. Předsednictvo tvoří:

a) předseda, kterého volí sněm;

b) místopředseda, kterého volí sněm;

c) další členové předsednictva zvolení do funkce sněmem;

4. Tříleté funkční období člena předsednictva začíná běžet dnem zvolení do funkce.

5. Předsednictvo se schází podle potřeby, nejméně však dvakrát do roka.

6. V případě odstoupení či odvolání některého z členů předsednictva v průběhu volebního období, může být na jeho místo kooptován nový člen. Odstoupí-li v průběhu volebního období předseda předsednictva, převezme jeho funkci dočasně místopředseda předsednictva. Členové sněmu pak bezodkladně, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy se místo předsedy předsednictva uvolnilo, zvolí nového předsedu.

7. Předsednictvo je usnášeníschopné za účasti aspoň pěti svých členů. K přijetí usnesení předsednictva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti hlasů se hlas předsedy počítá za dva hlasy.

8. Předsednictvu přísluší:

a) vytvářet podklady pro realizaci stanovených cílů a rozhodnutí přijatých sněmem;
b) zajišťovat materiální, finanční a personální zdroje pro činnost Spolku a dosahování jeho cílů;
c) zajišťovat hospodaření Spolku dle přijatého rozpočtu;
d) rozhodovat ve věcech pracovněprávních vztahů;
e) rozhodovat v ostatních věcech uvedených ve stanovách, pokud si rozhodování o těchto věcech nevyhradí sněm;
f) rozhodovat o podobě organizační struktury Spolku, není-li to v rozporu se stanovami nebo zákonem;
g) rozhodovat v ostatních věcech k zajištění plnění cíle Spolku, pokud rozhodování o nich nepřísluší jinému orgánu;

9. K zajištění administrativních činností Spolku a organizace vnitřních záležitostí a provádění cílů Spolku může předsednictvo, za souhlasu nadpoloviční většiny členů sněmu, přijmout vnitřní směrnice. Směrnice nesmí být v rozporu se stanovami a obecně závaznými právními předpisy.
10.  Spolek zastupuje navenek vůči třetím osobám předseda předsednictva.
11.  Ustanovení čl. VIII se na přijetí usnesení předsednictva použije přiměřeně.

X. Kontrolní komise

1. Kontrolní komise je kontrolním a revizním orgánem Spolku. Členy komise a jejího předsedu volí sněm na tříleté funkční období. Funkční období začíná běžet dnem zvolení do funkce.

2. Komisi tvoří dva členové a předseda kontrolní komise.

3. Předseda kontrolní komise vede administrativní agendu komise. 4. Kontrolní komise je oprávněna:
a) kdykoliv nahlížet do vedení účetnictví Spolku a provádět kontroly správnosti jeho vedení;
b) uskutečňovat revize vyúčtování výnosů a nákladů Spolku;
c) provádět kontroly účetních uzávěrek;
d) kontrolovat placení členských příspěvků.

5. Kontrolní komise je povinna o každém kontrolním aktu sepsat kontrolní zprávu, kterou podepisují všichni členové komise a se zprávou seznámit na nejbližším jednání předsednictvo.

6. V případě zjištění nedostatků je kontrolní komise povinna o tom podat zprávu sněmu a  předsednictvu, spolu s návrhem na opatření. Předseda kontrolní komise je povinen, nevynutí-li si to mimořádné okolnosti dříve, podat sněmu zprávu o činnosti kontrolní komise, a to nejméně jedenkrát ročně.

XI. Rozhodčí komise

1. Rozhodčí komise je smírčím orgánem, kterému přísluší řešit stížnosti a spory členů Spolku a jejich pracovníků.

2. Pětičlennou komisi volí sněm na tříleté volební období.

3. V čele komise stojí předseda volený sněmem na tříleté volební období. Předseda rozhodčí komise vede agendu komise.

4. Rozhodčí komise se při svém jednání řídí statutem a jednacím řádem rozhodčí komise.

5. Za odstoupivšího nebo odvolaného člena může rozhodčí komise kooptovat jeho nástupce, kterého schválí sněm na nejbližším zasedání.

XII. Komory

1.  Komora ředitelů je složena ze statutárních zástupců kolektivních členů Spolku, kteří se jejími členy stávají automaticky z titulu výkonu své funkce. Členové komory ředitelů volí na svém prvním jednání ze svého středu předsedu, který poté svolává jednání komory. Komora ředitelů se schází dle potřeby, nejméně však dvakrát ročně.
2. Komora odborných pracovníků je složena z volených zástupců z řad odborných pracovníků kolektivních členů Spolku, které ve funkci schvaluje sněm. Volby zástupců do komory odborných pracovníků v jednotlivých členských galeriích musí proběhnout nejméně jeden měsíc před konáním sněmu. Voleb do komory odborných pracovníků se mohou účastnit a být zvoleni všichni zaměstnanci členské galerie Spolku, kteří z titulu své funkce pracují se sbírkovými předměty nebo o ně pečují, kromě ředitele, který galerii zastupuje v komoře ředitelů. Změny zastoupení v komoře odborných pracovníků během funkčního období jsou přípustné z důvodu odchodu zaměstnance z příslušné galerie nebo na jeho vlastní žádost. Změny v zastoupení podléhají schválení sněmu. Sněm také může požádat svého kolektivního člena o změnu zástupce v komoře odborných pracovníků, pokud dosavadní dlouhodobě neplní své povinnosti. Zástupci v komoře odborných pracovníků volí na svém prvním jednání předsedu, který poté svolává jednání komory. Komora odborných pracovníků se schází dle potřeby, zpravidla čtyřikrát do roka. Dle potřeby a schválených úkolů může komora vytvářet různé pracovní skupiny zapojující do své činnosti ostatní zaměstnance kolektivních členů i další odborníky.
3. Komora edukačních pracovníků je složena z volených zástupců z řad řádných zaměstnanců kolektivních členů pro práci s veřejností. Členy této komory ve funkci schvaluje sněm. Volby zástupců do komory edukačních pracovníků v jednotlivých členských galeriích musí proběhnout nejméně jeden měsíc před konáním sněmu. Voleb do komory se mohou účastnit a být zvoleni všichni zaměstnanci členské galerie Spolku, kteří se z titulu své funkce věnují edukačním činnostem. Změny zastoupení v komoře edukačních pracovníků během funkčního období jsou přípustné z důvodu odchodu zaměstnance z příslušné galerie nebo na jeho vlastní žádost. Změny v zastoupení schvaluje sněm. Sněm také může požádat svého kolektivního člena o změnu zástupce v komoře edukačních pracovníků, pokud dosavadní zástupce dlouhodobě neplní své povinnosti. Zástupci v komoře edukačních pracovníků volí na svém prvním jednání po Sněmu předsedu, který poté svolává jednání komory edukačních pracovníků. Komora edukačních pracovníků se schází dle potřeby, zpravidla čtyřikrát do roka. Dle potřeby a schválených úkolů může komora vytvářet různé pracovní skupiny, zapojující do své činnosti ostatní zaměstnance kolektivních členů i další odborníky.

XIII. Hospodaření spolku

1. Finanční hospodaření se řídí rozpočtem schváleným na jednání sněmu pro příslušný kalendářní rok. Za své závazky odpovídá Spolek celým svým majetkem. Jednotliví členové Spolku za závazky Spolku neodpovídají.

2. Příjmy Spolku tvoří zejména:
a) členské příspěvky
b) dary od fyzických a právnických osob;
c) granty, dotace, subvence z veřejných i soukromých zdrojů;
d) příjmy z činnosti Spolku;
e) výnosy z majetku Spolku;
3. Pokud Spolek dostane účelové dotace, je nakládání s těmito prostředky možné jen v rámci vázaného účelu.

4. Spolek může dále v rozsahu těchto stanov získávat prostředky na svou činnost podnikáním a vedlejší výdělečnou činnosti. Podnikání však nesmí být hlavní činností Spolku.

5. Hospodaření Spolku řídí předsednictvo Spolku na základě úkolů a plánů přijatých sněmem.

6. Předsednictvo odpovídá za vedení účetnictví Spolku. Vlastní vedení účetnictví Spolku může předsednictvo sjednat s kvalifikovanou fyzickou nebo právnickou osobou za úplatu.

7. Předsednictvo připravuje rozpočet Spolku na každý kalendářní rok, sleduje vyrovnanost hospodaření Spolku a předkládá sněmu zprávy o hospodaření Spolku, včetně ročních účetních uzávěrek.

8. Předsednictvo je povinno předložit sněmu rozpočet Spolku na příslušný kalendářní rok, nejpozději však 2 měsíce před začátkem nového kalendářního roku. Sněm je povinen návrh rozpočtu projednat nejpozději do 6 týdnů od jeho předložení předsednictvem.

9. Předsednictvo je povinno předložit sněmu účetní uzávěrku za uplynulý kalendářního rok do 3 měsíců od uplynutí kalendářního roku, za který se účetní uzávěrka předkládá.

10. Sněm je povinen projednat účetní uzávěrku do 6 týdnů od jejího předložení předsednictvem.

11. Kontrola hospodaření a vedení účetnictví Spolku jsou svěřeny kontrolní komisi.

XIV. Zánik spolku

1. Spolek zanikne, zruší-li své členství ve Spolku v rámci jednoho kalendářního roku více jak dvě třetiny z počtu jeho kolektivních členů, zapsaných k prvnímu dni roku, ve kterém ke zrušení členství došlo, nebo rozhodne-li o zániku Spolku tří pětinová většina všech jeho kolektivních členů.

2. O dobrovolném rozpuštění Spolku rozhoduje sněm /čl. VII odst. 10, písm. e)/.

3. Při zániku Spolku se provede majetkové vypořádání. Majetkové vypořádání provede likvidátor podle ustanovení občanského zákoníku o likvidaci spolku.

XV. Závěrečná ustanovení

1. Ukáže-li se některé ustanovení těchto stanov jako neplatné či neúčinné, tato skutečnost nemá vliv na platnost ostatních ustanovení těchto stanov.

2. Ve věcech neupravených těmito stanovami se činnost Spolku řídí právními předpisy České republiky, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3. Dosavadní stanovy Rady galerií České republiky se přijetím těchto stanov ruší. 4. Tyto stanovy byly vytvořeny dne 22. 9. 2015.

5. Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 22. 9. 2015.