Je pozoruhodné, že lidem, kteří přece nemohou existovat bez společnosti a jimž kultura toto soužití umožňuje, je obtížná každá oběť kulturou jim uložená.

— Sikmund Freud

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

ogv-jihlava_w2

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě se svou výstavní, odbornou a sbírkotvornou činností zaměřuje především na umění od devatenáctého století do současnosti. Nyní ve svých sbírkách spravuje více jak 6 000 uměleckých děl.

Zřizovatel
Kraj Vysočina

Ředitel

Mgr. Daniel Novák
telefon: 567 301 681
e-mail: novak@ogv.cz

Adresa

Oblastní galerie Vysočiny
Komenského 10
586 01 Jihlava
telefon: 567 301 680
telefon / fax: 567 301 681
e-mail: ogv@ogv.cz
www.ogv.cz

Objekty galerie Vysočiny

Oblastní galerie Vysočiny

Komenského 10
586 01 Jihlava
telefon: 567 301 680

Oblastní galerie Vysočiny

Masarykovo nám. 24
586 01 Jihlava
telefon: 567 309 722

Stálá expozice
České umění 19. a 20. století

Otevírací doba obou objektů OGV
denně kromě pondělí
10 – 18 hodin

 

 

Již od konce 19. století pořádaly v Jihlavě výstavy historického i současného umění různé místní spolky, k úspěšnému založení městské galerie však došlo až v roce 1948. V padesátých letech byla galerie včleněna do celostátní sítě krajských galerií, což nově definovalo charakter její sbírkotvorné i výstavní činnosti do budoucích let. Byly vybudovány základy odborné instituce a na podzim roku 1964 se galerie přestěhovala do zrekonstruovaných prostor budovy na Komenského ulici. Druhou budovu galerie získala na Masarykovo náměstí v roce 1989 a její prostory využila k prezentaci svých sbírek formou stálé expozice.

Ve druhé polovině šedesátých let se jihlavská galerie ve své výstavní činnosti, kromě regionálně orientované tématiky, věnovala systematickému sledování vývoje současného českého umění a jeho progresivních snah. Výstavami jako např. Computer-graphic, Skupina Phases, výstava italské vizuální poezie či Klub konkretistů, se dostala do mezinárodního povědomí.

Tato výstavní aktivita galerie druhé poloviny šedesátých let se projevila i v kvalitní akviziční činnosti mapující tehdy aktuální umělecké dění. Další významnější akvizice do roku 1989 byly zaměřeny především na ucelení již dříve vytvořených souborů. Dokupováním děl Skupiny 42, meziválečné sociální malby, krajinářů Umělecké besedy či Mařákovy školy. Po roce 2000  byl ve výstavní činnosti kladen nový důraz na soudobé české umění, zvláště pak prezentaci umělců z generace „Tvrdohlavých“. Tímto směrem se orientovala též střídmější akviziční činnost galerie.

V současnosti galerie svou odbornou i výstavní činností usiluje o mapování současného českého umění a jeho začlenění do širšího kulturního i územního kontextu.

Sbírky

Sbírka Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě byla založena v r. 1953 a v současné době spravuje více jak 6 000 sbírkových předmětů. Sbírka je zapsána v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR. Ucelenější soubory se nachází ve sbírkách malby a grafiky, sbírka kresby a plastiky je spíše torzovitá. Nejhodnotněji jsou zastoupena díla z 60. let,  početné jsou také soubory českého umění let 40. a meziválečné sociální malby. Systematické akvizice byly zaměřeny též na vybrané autory působící v regionu.

Malba

Sbírkový fond 19. století není velký, ani systematicky doplňovaný, a přestože zde mnohá významná jména zcela chybí, poměrně dobře je zastoupena krajinomalba. V kolekci jsou zastoupena díla Antonína Machka, Antonína Mánesa, Josefa Navrátila, Bedřicha Havránka, Antonína Chittussiho, Václava Brožíka, Jakuba Schikanedra, Antonína Slavíčka, Aloise Kalvody a dalších.

Kolekce českého umění první poloviny dvacátého století sleduje jak nástup a proměny české avantgardy, tedy především členů skupiny Osma a Skupiny výtvarných umělců, tak i tradicionálně zaměřené umění v dílech Jana Preislera, Františka Bílka, Jana Štursy, Bohumila Kubišty, Antonína Procházky, Otty Gutfreunda, Jana Zrzavého, Františka Tichého, Jana Baucha, Josefa Šímy a dalších autorů. Jednu z nejdůležitějších částí sbírkových fondů OGV tvoří početný soubor obrazů tvůrců ze Skupiny 42.

Pro druhou polovinu dvacátého století je těžiště sbírky především v umělecké tvorbě šedesátých let, která je zde poměrně dobře zastoupena kvalitními akvizicemi (Mikuláš Medek, Jiří Kolář, Jiří John, Vladimír Preclík, Eva Kmentová, Olbram Zoubek).

Sbírka regionálního umění  mapuje výtvarné umění v oblasti Českomoravské vysočiny, zejména v druhé polovině dvacátého století, s důrazem na Jihlavsko. Ze současných umělců jsou zde zastoupeni například Jindřich Boška, František Dörfl, Jiří Jirmus, Ladislav Novák, Radek Wiesner, Karel Hyliš, Roman Podrázský.

Střídmějšími novými akvizicemi se galerie pokouší alespoň částečně reflektovat i umění konce dvacátého a počátku jednadvacátého století (Pavel Šmíd, Petr Nikl, Petr Pastrňák).

 

Grafika

Sbírka grafiky v současnosti obsahuje více než 3000 děl. Nejucelenější je soubor abstraktních grafik z šedesátých let a také soubor děl Bohuslava Reynka. Sbírka zahrnuje nejrůznější grafické techniky (lepty, litografie, suché jehly, monotypy, dřevořezy, různé kombinované techniky).

K nejstarším zastoupeným dílům patří soubor od Maxe Švabinského, jehož velkou část tvoří portréty, a dále dřevořezy a slepotisky Františka Bílka.  Nepříliš obsáhlý je soubor avantgardních tvůrců z počátku minulého století (Václav Špála, Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma). Zastoupena je skupina Sursum a tvůrci Skupiny 42 (František Kobliha, Jan Konůpek, Josef Váchal, Kamil Lhoták) i dalších avantgardní tvůrci 40. let (František Tichý, Ladislav Zívr). Z umělců působících v regionu Vysočiny je třeba zmínit Evu Činčerovou, Karla Němce, Gustava Kruma, Jaroslava Šerých, Františka Dörfla a Jindřicha Bošku.

Z abstraktní grafiky šedesátých let je jedním z nejzajímavějších soubor suchých jehel od Václava Boštíka. Sbírka obsahuje i aktivní a magnetické grafiky Vladimíra Boudníka, serigrafie Dalibora Chatrného a několik děl Ivana Chatrného, Radoslava Kratiny či Karla Malicha. Dále můžeme zmínit grafiku Libuše Loskotové,  Eduarda Ovčáčka, Naděždy Plíškové a Jiřího Valocha. Z následujícího desetiletí pochází díla Čestmíra Kafky. Figurativními díly je zastoupen Jiří Balcar, Josef Istler, Jiří John, Ivan Kafka, Zdeněk Sklenář či Adriena Šimotová. Ze sedmdesátých let je zde větší soubor od Olgy Čechové   po jednom díle od Jitky a Květy Válových a také soubor litografií od Adolfa Borna.

Z přírůstků z období po roce 1989 můžeme zmínit například litografie od Jiřího Petrboka z 90. let, Petra Nikla a díla od Michaela Rittsteina.

 

Kresba

Samostatná sbírka kresby byla vydělena až v pol. 90. let při zavádění el. ev. systému a v současnosti (r. 2013) čítá přes 1600 položek. Dlouhodobá nesamostatnost sbírky a podřízení sbírkového fondu různým účelům (putovní výstavy) přispěli k nepříliš koncepčnímu obrazu sbírky. U jednotlivých autorů hraje kresba v procesu tvorby různou roli, snad proto lze u kreseb obtížněji nalézt čitelnou vývojovou linii moderních tendencí -ismů, tak jako jsou tyto pomocné modely funkční u sbírky malby. Výsledkem je rozmanitost sbírky – počínaje letmými kresebnými poznámkami a přípravnými pracemi, přes práce ilustrační či kresby dokumentárně věcné až po díla abstraktní, pojatá kaligraficky či metodou automatické kresby, myšlená jako definitivní výstup. Z použitých technik – kresba tužkou, tuší, pastelem, akvarel, kvaš, koláž, alchymáž, froasáž… K nejstarším pracím patří několik málo kresebných poznámek autorů českého romantismu, celkově jsou kresby umělců 19. století zastoupeny velmi spoře v počtu kusů. Jádro sbírky tvoří autoři 20. století, zejména 2. pol.

Socha a plastika

Sbírka soch, plastik s podsbírkou medailí a plaket v současnosti obsahuje 361 položek. Dějiny českého sochařství zaznamenává ve zběžném řezu. Soustavněji je zastoupena tendence sociální, či tvorba umělců poválečné skupiny Trasa. Zájem je soustředěn na díla komornějších rozměrů, sbírka kromě finálních děl, obsahuje i sochařská modeletta pro následné rozměrnější realizace. Podsbírku plaket tvoří z velké části práce O. Španiela a J. T. Fischera. Nejčastějšími materiály sbírky jsou: bronz, sádra, kámen, dalšími dřevo, keramika, cín, sklo… Specifickým alternativním souborem v rámci sbírky, je soubor keramických plastik tzv. hmatového sochařství, jde o modelérskou tvorbu zrakově postižených.

 

 

Archiv aktualit