Umění neprodukuje viditelné. Umění činí viditelným neviditelné.

— Paul Klee

Píseň duše / Ruské realistické umění ze sbírek GVUO

Píseň duše / Ruské realistické umění ze sbírek GVUO
1. 8. – 9. 9. 2018 (vernisáž 31. 7. 2018 v 17h)
Vznik ruské sbírky obrazů v GVUO se datuje do předválečného období, kdy se do galerie formou daru dostalo ojedinělé dílo Konstantina Alexejeviče Korovina. Malba s ohledem na pařížský původ obrazu rozšířila tehdejší malou evropskou kolekci. Teprve od konce šedesátých let začala galerie systematicky sbírat kolekci, která je dnes vedle sbírky Národní galerie v Praze nejvýznamnější v České republice. Je pozoruhodné, že právě v České republice je, vedle Francie, největší počet děl ruského klasického – realistického umění.
Kolekce představuje známá jména spojená se zlatým věkem ruské realistické malby, která byla spojovaná s činností Sdružení putovních výstav, tzv. pěredvižniků (Ilja Jefimovič Repin, Vasil Vasilevič Vereščagin, Ivan Ivanovič Šiškin, Franc Alexevič Rubó, Semjon Gavrilovič Nikiforov). V jejich dílech je přítomná jak citlivost ke společenským problémům, tak i k ruskému člověku. Vznikl tak nový kánon ruské duše na pozadí historických událostí, které utvářely současnost. Spojením s realistickou formou postupně došlo k pozdější mytizaci a mnohem později i k propagandistickému zneužití.
Z mladší a nově nastupující vrstvy je třeba zmínit dvě dominantní osobnosti. Jsou jimi Konstantin Alexejovič Korovin, čelní představitel nové generace umělců (převážně sdružujících se ve Svazu ruských umělců) a mimořádný impresionista, který roku 1929 odešel do Paříže. Na opačné straně stojí největší talent mezi Repinovými žáky – Filip Andrejevič Maljavin. V jeho obrazech cítíme jeho velikého učitele, ale také zásadní progres. Radikalita Maljavinovy malby v Petrohradu počátkem století budila velké emoce na obou stranách. Na uměleckých přehlídkách v Paříži a Benátkách však sbíral uznání. Stejně tak i o dost později na přehledové výstavě v Praze (1933), která zapříčinila početný výskyt malířových děl v našem prostředí.
                                                                                         Jiří Jůza

Archiv aktualit