Rada galerií České republiky / rgcr.cz

Výstupy projektu

·   metodika zápisu dat do Demusu pro potřeby Registru,

·     společný workshop dílčího projektu a projektu CITeM „Národní autority v prostředí muzeí a galerií – interoperabilita s NK ČR“, Praha, 31. 1. – 1. 2. 2012,

·     2 společná školení editorů v CITeM, individuální školení a konzultace

·     seminář k dílčímu projektu, Litomyšl, 10. – 11. 10.2012,

·     více než 20 tisíc nových záznamů v Registru,

·  158 nových personálních, 103 korporativních a 67 geografických autoritních záznamů odeslaných do Národních autorit, 120 aktualizovaných personálních záznamů,

·  60 aktualizovaných personálních autoritních záznamů v databáze Muzejních autorit,

· 270 personálních, 25 korporativních a 30 věcných autoritních záznamů, které čekají na supervizi.

2. STANDARDIZACE PRÁCE SE SBÍRKAMI V GALERIÍCH ČR A ZPŮSOBY JEJÍHO MĚŘENÍ
Závěrečná zpráva za rok 2012

Druhým dílčím okruhem činností v rámci grantového projektu RG ČR „Rozvoj a kvalita sbírkotvorné činnosti – základní nástroj galerijních činností“ pro rok 2012 bylo ustavení pracovní skupiny zaměřené na standardizaci práce se sbírkami v galeriích ČR. Pracovní skupina měla připravit podkladový materiál s návrhy možných řešení dalších postupů pro zahájení procesu standardizace práce v muzeích umění a způsobů jejího měření. Poznatky budou výchozím materiálem pro diskusi RG ČR a MK ČR o profesionalizaci galerijní práce ve správě, péči a prezentaci sbírek zapsaných v CES, která by měla být završena akreditačním procesem a schválením vybraných nástrojů benchmarkingu.

Rada galerií jako vrcholový odborný orgán pro muzea umění má dostatečnou odbornou kompetenci a profesionální erudici, aby zformulovala základní pravidla pro různorodé muzejní subjekty spravující sbírky výtvarného umění. Hlavním motivem zahájení procesu standardizace práce v rámci RG ČR je skutečnost, že ve sbírkách členských muzeí umění – galerií se nachází významná část movitého kulturního dědictví z různých oborů výtvarného umění, které je třeba profesionálně chránit a zabezpečit pro budoucí generace. Druhým důvodem pro zahájení celého procesu je potřeba nastavit a popsat standardní podmínky této správy, které umožní systematický rozvoj a zlepšování této správy a budou kodifikovány nejen na úrovni profesních dohod mezi členskými galeriemi Rady.

V dubnu 2012 ustavilo předsednictvo RG ČR pracovní skupinu pro oblast standardizace práce se sbírkami ve složení PhDr. Alexandra Brabcová (mediátor a nezávislý expert), PhDr. Alena Potůčková (GMU Roudnice), Mgr. Ladislava Horňáková (KGVU Zlín), Mgr. Michal Soukup (MU Olomouc), Michal Lazorčík (G Klatovy/Klenová) a PhDr. Dagmar Jelínková (MC MVU – NG Praha). Pracovní skupina se během roku 2012 sešla na čtyřech pracovních schůzkách. V době mezi svými jednáními členové skupiny intenzivně pracovali na formulaci jednotlivých okruhů a otázek pro připravovaný dotazník.

Harmonogram schůzek:

květen (18.5.2012) – úvodní setkání, základní definice problému nastavení priorit, rozdělení úkolů členům pracovní komise

červen (21.6.2012) – vyhodnocení úkolů, průzkum elektronicky dostupných britských a amerických muzejních standardů

říjen (9.10.2012)  – sumarizace otázek dotazníku pro RG ČR, příprava grantového zadání pro RG na rok 2013

listopad (13.11.2012) – vyhodnocení činnosti pracovní skupiny v roce 2012, finalizace dotazníku a příprava jeho zkušebního vyplnění, formulace požadavků na  grantové zadání pro metodické centrum (MC MVU) na rok 2013 v rámci spolupráce na projektu

Skupina vedle odpovědí na otázku proč se věnovat standardizaci, diskutovala závažnost a aspektivitu celého procesu, který musí být založen na dlouhodobé diskusi. Jako východisko této mnohostranné diskuse definovala tyto okruhy a problémy standardizované práce se sbírkami, kterými je třeba se v následujícím období podrobněji zabývat:

1)   Základní východiska pro naplnění cílů:

A.     vnější – zajištění pomoci z vnějšku – nutnost nastavení standardů pro investice do kultury, tj. okruhy související s uložením sbírek, vystavováním sbírek, strategickým plánováním v oblasti muzeí umění

–        stálá expozice jako základní kámen muzejní práce

–        stav instituce = standard budov

§         limity budov (technického vybavení) – co umožňují za práci a co ne

§         limity stavu depozitářů

§         limity instalace expozic, výstav

B.     vnitřní – zabránění trivializace oboru a vymezení role muzea umění v kulturním životě regionu

– odborné vedení instituce – pohled historika umění na dlouhodobou strategii muzea umění, zabránění tlaku prostředí na zplanění oboru

–     nastavení základních hranic – muzeum umění jako oborový garant vůči veřejnosti

– kultivování přístupu veřejnosti k muzeu umění jako nezastupitelné instituci ochraňující kulturní dědictví

–  odborná povinnost specialistů v muzeu umění vzhledem k vývoji oboru – potřeba intenzivní interní diskuse v rámci RG ČR

–        podíl oboru na kultivaci a humanizaci společnosti

2)   Další oblasti pro standardizaci

A.     Standard pro uživatelský (návštěvnický) komfort – úkol zajistit rovný přístup ke kulturnímu a uměleckému dědictví daný ústavou

B. Standard práce s veřejností – výchova uměním má specifický charakter, odlišnost od pedagogické práce ve školách

C.  Kurátorské minimum – nutno rozlišovat mezi muzejním kurátorem a autorem výstavy

D.  Standard fyzické dostupnosti – to již je standardizovaná veřejná služba podle zákona 483/2004 Sb., ale muzea umění by měla definovat, co pro ně naplnění standardu konkrétně znamená

3)  Dotazník k popisu výchozího stavu členských galerií RG ČR

Pracovní skupina jako výstup své činnosti sestavila obsáhlý dotazník, díky němuž by měla RG získat základní informace o současném stavu členských galerií. Dotazníkový průzkum skupina vyhodnotila jako nezbytný nástroj k pokračování projektu. Anonymní data získaná zpracováním dotazníku v 1. čtvrtletí 2013 budou využita v procesu přípravy nastavení jednotlivých kategorií akreditačního řízení a pro definování minimálních standardů ve zvolených oblastech činnosti muzeí umění.

Dotazník mapuje základní oblasti působnosti a odborné práce galerií, zejména:

A.     stav galerijních budov

B.     stav výstavních prostor

C.    stav stálých expozic

D.    stav depozitářů

E. prostory pro správu sbírek a doprovodné aktivity a jejich základní vybavenost

F.     stav a správu sbírek

G.    zpřístupňování sbírek veřejnosti

H.    uživatelský komfort pro návštěvníky galerie

I.       základní ekonomické podmínky

J.      personální zajištění služeb poskytovaných galerií

V rámci „uživatelské“ vstřícnosti se pracovní skupina snažila zformulovat otázky tak, aby co nejvíce  reflektovaly rozmanitost jednotlivých členských galerií a většina odpovědí umožňovala výběr ano/ne či definovala hlavní kategorie, ze kterých by si měli představitelé galerie vybrat řešení, které odpovídá jejich konkrétní situaci.

Na základě svých analýz pracovní skupina určila priority pro navazující práci v roce 2013, které zformulovala do příslušné kapitoly grantové žádosti na pokračování projektu „Rozvoj a kvalita sbírkotvorné činnosti – základní nástroj galerijních činností“. Dvě souběžně pracující expertní skupiny (pro management sbírek a pro zpřístupňování galerií veřejnosti) se soustředí  na podrobnější zkoumání a formulaci minimálních standardů v oblasti managementu sbírek a edukačních služeb. Předpokladem k účasti v pracovních skupinách bude profesní erudice a ochota k intenzivní práci.

Výstupy obou pracovních skupin budou následně porovnávány se zahraničními standardy nebo příklady dobré praxe uvedenými ve vybraných materiálech, z nichž část bude pro potřeby Rady přeložena. Obě pracovní skupiny připraví materiál pro interní diskusi v rámci RG, sumarizující navrhované nástroje pro standardizaci a výkonnostní porovnávání (benchmarking) v obou zvolených oblastech akreditačního procesu a navrhnou postupy pro další – III. – etapu projektu.

3. Strategie edukačních činností

Závěrečná zpráva za rok 2012

V posledních letech stále roste význam edukační činnosti v jednotlivých galeriích i muzeích umění. Protože doposud neexistuje systematické vzdělávání v tomto oboru, a edukační pracovníci jsou tak lidé nejrůznějších typů vzdělání, ukazuje se stále častěji, jak důležité je vycházet ze stejných principů, pojmenovávat jednotlivé typy vzdělávacích činností v galeriích stejným způsobem a vzájemně si vyměňovat zkušenosti. Navíc tuto profesi provází největší fluktuace z ostatních odborných profesí v galeriích a muzeích umění.

Projekt Strategie edukačních činnosti se v rámci čtyř asistovaných seminářů a jednoho závěrečného semináře věnoval další profesionalizaci práce. Výhodou i nevýhodou malého pracovního týmu bylo to, že každý z účastníků přišel s jinou délkou praxe, s odlišnými zkušenostmi, z jinak velké galerie nebo muzea umění, a bylo tak možné na jednotlivých příkladech, které se v průběhu seminářů zpracovávaly, vytvořit modelové situace řešení, které je možné použít s drobnými obměnami i v dalších galeriích a muzeích umění.

Každý ze seminářů byl zaměřen na trochu jinou problematiku a všechny směřovaly k závěrečnému semináři, který učil efektivní prezentaci své práce. Společně se utvořil velice dobře pracující tým, který dokázal některé problémy nahlížet z různých stran, a nabízet tak i jiná, na první pohled třeba netradiční, řešení. Tím, že se právě jedná o mladý obor, je třeba si správně vymezit místo v galerijní struktuře, protože práce edukačních pracovníků je sice velice důležitá, a často stojí i za velkým počtem návštěvníků, ale v rámci galerijního provozu často nemá tak pevné místo jako například kurátoři a ostatní odborné profese, které v galeriích existují již dlouhou dobu.

Po každém semináři vypracovávali účastníci samostatná zadání, která reflektovala situaci v každé ze zúčastněných galerií. Mohli jsme se tak problematikou zabývat do hloubky a zároveň jsme přicházeli na to, jaká všechny data je třeba do budoucnosti sledovat tak, aby bylo možné je relevantně používat při prezentace naší práce. I když kvalita v tomto případě převažuje nad kvantitou, je třeba mít k dispozici právě tato přesná data, kterými je možné význam této profese podložit.

V rámci semináře byla také všem členům Komory edukačních pracovníku RG Č zakoupena jako studijní materiál kniha Brána muzea otevřená, která je doposud nejsystematičtěji zpracovaným materiálem z oblasti muzejní a galerijní pedagogiky. Jednotlivé programy včetně příkladů dobré praxe jsou tam uceleně popsány, takže je možné ji brát jako důležitou inspiraci zejména pro ty pracovníky, kteří teprve sbírají zkušenosti v oboru.

Závěrečný seminář byl věnován prezentaci jednotlivých okruhů problémů pro další členy Komory edukačních pracovníků RG ČR. Přizváni k tomuto semináři byli také ředitelé a odborní pracovníci z dalších galerií, kteří však tuto možnost nevyužili. Přitom je velice důležité, aby odborné profese v jednotlivých galeriích nepracovali vedle sebe, ale aby tvořily tým. Touto prezentací jsme proto chtěli poukázat na úspěchy, ale i problematiku této profese, a v diskuzi hledat možné cesty lepší spolupráce.

4. Nové galerie – nový začátek

Kolokvium věnované nově vznikajícím expozicím ze sbírek regionálních galerií konané dne 17.9.2012 v Kutné Hoře

Kolokvium se konalo na téma výstavní činnost galerií / muzeí výtvarného umění v 21. století. 17.9.2012 proběhlo kolokvium určené především odborným pracovníkům galerií, ale otevřené i zájemcům z širší odborné obce. Zaměřilo se na diskusi o aktuálně připravovaných či už připravených projektech prezentací sbírkových fondů (stálých expozic) výtvarného umění v České republice. Jedná se především koncepty expozic galerií v Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a ve Zlíně a současně bylo rozšířeno o  krátkodobé výstavy, resp. prezentaci a diskuzi různých kurátorských přístupů a také otázku kritérií kvality a standardů výstavní činností našich sbírkotvorných galerií.

Témata a přednášející:

Nová podoba stálé expozice GAVU Cheb (Marcel Fišer, ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu)
Expozice Po sametu a její připravovaná obměna (Monika Doležalová, kurátorka Galerie hlavního města Prahy a spolukurátorka nově připravované expozice)
Nová stálá expozice v KGVU ve Zlíně (Václav Mílek, ředitel Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně)
Galerie v lázních (Jan Randáček, ředitel Oblastní galerie v Liberci)
Dlhodobá expozícia intermediálneho a mediálneho umenia Považskej galérie umenia v Žiline / Špecifiká jej koncepcie a problematika intermédií v zbierke regionálnej galérie (Mira Sikorová-Putišová, kurátorka PGU a autorka koncepcie expozície)
Pro koho dělají muzea své stálé expozice? (Olga Kotková, kurátorka Sbírky starého umění Národní galerie v Praze)
Funkce nového komplexu budov Galerie výtvarného umění v Ostravě (Jiří Jůza, ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě)

více na http://www.artalk.cz/2012/09/12/17-9-2012-kolokvium-venovane-nove-vznikajicim-expozicim-ze-sbirek-regionalnich-galerii-konane-u-prilezitosti-snemu-rady-galerii-ceske-republiky/

5. OCHRANA A STANDARDNÍ MANIPULACE SE SBÍRKOVÝMI PŘEDMĚTY V GALERIÍCH

Akademie výtvarných umění v Praze, budova Moderní galerie,
U starého výstaviště 188, Praha 7
15. listopadu 2012

Podařilo je naplnit hlavním cíl projektu a to napomoci zlepšení kvalifikované správy galerijních sbírek odborným proškolením správců depozitářů a technických pracovníků galerií, kteří se podílejí na přímé manipulaci se sbírkovými předměty při činnostech vyplývajících z povinnosti správy a evidence, při přípravě výstav a dalších galerijních programů.