Rada galerií České republiky / rgcr.cz

Senát Rady galerií České republiky a Symposium k poctě devadesátého výročí „nebeských narozenin“ Maxe Dvořáka v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. Úspěch setkání podnítil galerii k opakování podobné akce, zvláště když se pro její uspořádání vyskytl neméně pádný důvod. Tím je devadesáté výročí úmrtí velkého roudnického rodáka, zakladatele vídeňské školy dějin umění, Maxe Dvořáka. I tentokrát jsme se rozhodli spojit zasedání Senátu Rady galerií České republiky, konané ve dnech 2. a 3. května, s odborným programem. Spolupořadatelství se ujal Ústav pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Záštitu nad symposiem převzal starosta Města Roudnice pan Vladimír Urban.

Téma odborné rozpravy, již moderovala PhDr. Lenka Bydžovská z Ústavu dějin umění Akademie věd, znělo „Max Dvořák a aktuální otázky (českého) dějepisu umění“. Do Roudnice se sjeli přední specialisté na otázky památkové péče a metodologie dějin umění, což byly hlavní domény Dvořákova přínosu oboru, který se za jeho přispění na počátku 20. století teprve etabloval jako samostatná disciplína. Mezi nejzajímavější příspěvky patřila přednáška ing. Petra Macka, Ph.D. Max Dvořák, roudnický zámek a jeho obnova, která měla své praktické pokračování při odpolední prohlídce zámku, v jejímž úvodu uvítal účastníky symposia pan William Lobkowicz. Stavebněhistorickou exkurzi rozšířil PhDr. Martin Mádl, přední odborník na barokní nástěnnou malbu, který představil dílo malíře G. Tencally v zámecké kapli. Spektrum informací o dějinách zámku doplnil o řadu dosud neznámých skutečností z období 20. století JUDr. Miroslav Popelář. K historii lobkowiczkého zámku a bohatství jeho sbírek, zejména španělských portrétů, v souvislosti s osobností Maxe Dvořáka se věnoval příspěvek prof. Pavla Štěpánka. Metodologickými otázkami se ve svých fundovaných příspěvcích zabývali prof. Ján Bakoš ze Slovenské akademie věd a prof. Jiří Kroupa ze Semináře dějin umění Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kteří zhodnotili význam Dvořákova odkazu pro dějiny oboru a zformulovali v duchu zadání symposia jeho poslání dnešku. Prof. Josef Vojvodík přednesl brilantní studii, odvíjející se od nerealizovaného modelu kenotafu pro Maxe Dvořáka od architekta Adolfa Loose. Tuto část symposia uzavřela díky vstřícné sponzorské podpoře rodiny Lobkowiczů degustace roudnických vín s odborným výkladem.

Druhý den jednání Senátu Rady galerií, které moderoval její předseda Mgr. Jiří Jůza, Ph.D., byl již zasvěcen hlavně otázkám galerijní práce. Aktuálním tématem se stala především pokračující digitalizace sbírek členských galerií, o níž referovali Vladimíra Mazačová a ing. Zdeněk Lenhart z CITeM při Moravském zemském muzeu v Brně, kteří rovněž seznámili zástupce galerií s problematikou tzv. národních autorit pro oblast výtvarného umění, jejichž hlavním garantem je Národní knihovna v Praze. Prezentací systému abART podnětně navázal Jiří Hůla z Kostelce nad Černými lesy, zakladatel a hlavní postava archivu současného českého a slovenského výtvarného umění, nyní soustředěného v pražském centru DOX. Zasedání Senátu navštívili zástupci sesterské Asociace muzeí a galerií ČR v čele s předsedkyní PhDr. Evou Dittertovou. Potěšil nás rovněž zájem Ministerstva kultury, zastoupeného Mgr. Zdeňkou Krpálkovou, a zřizovatele galerie – Ústeckého kraje, který reprezentoval vedoucí odboru kultury a památkové péče Mgr. Radek Spála.