Rada galerií České republiky / rgcr.cz

21. – 22. září 2015 zasedal v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem Sněm Rady galerií ČR (RG) spojený s kolokviem Regionální galerie včera, dnes a zítra. O průběhu konání Sněmu RG ČR a kolokvia se dočtete více v článku od Andrei Sloupové, doktorandky Ústavu dějin umění FF ÚK:

Sněm Rady galerií a kolokvium Regionální galerie včera, dnes a zítra

21. – 22. září 2015 zasedal v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem Sněm Rady galerií ČR (RG) spojený s kolokviem Regionální galerie včera, dnes a zítra, které bylo uspořádáno u příležitosti padesátého výročí otevření roudnické galerie a jubilejní výstavy Schránka pro ducha. Poté, co její ředitelka a místopředsedkyně RG Alena Potůčková uvítala zástupce organizací a čestné hosty z řad bývalých ředitelů galerií, zmínila další osobnosti, které dnešní podobu institucí spoluutvářely. Jejich odkaz spočívající v důrazu na kvalitu a etiku připomenul ve svém úvodním slovu i předseda RG Jiří Jůza (GVU v Ostravě). Následovala informace prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) Jiřího Horeckého o jednání tripartity, končícím projektu Podpora sociálního dialogu v kultuře a sociálních službách a nadcházejícím Roku veřejných služeb, v jehož rámci chystá UZS v součinnosti s RG další projekty.

Odborné příspěvky zahájil první předseda RG Jiří Vykoukal krátkým ohlédnutím za historií regionálních galerií, ve kterém zmínil také zrod profesního sdružení a jeho významné aktivity v 90. letech, kdy galerie spadaly pod Ministerstvo kultury.

Následovalo vystoupení předsedkyně Komory edukačních pracovníků Olgy Kubelkové (SGVU v Litoměřicích), která shrnula dosavadní vývoj tohoto mladého oboru i výsledky práce komory a vyzdvihla význam edukátora jako zprostředkovatele výtvarného umění, zásadně se podílejícího na návštěvnosti galerie. Zároveň upozornila na řadu problémů v personální oblasti, materiálně­ technickém i finančním zabezpečení edukační práce – kumulování funkcí a činností do náplně jednoho odborného pracovníka, omezené možnosti dalšího vzdělávání, nevyhovující prostory a obecně chybějící finanční podporu. Cennou zkušeností byla v této souvislosti návštěva nizozemských institucí, o nichž pojednával samostatný příspěvek. Na závěr se dotkla problémů vyplývajících z nedávno schválené Koncepce rozvoje muzejnictví v ČR 2015 – 2020 a nastínila hlavní výzvy, jako je nástup silných populačních ročníků, podpora inkluzivního vzdělávání nebo rostoucí konkurence, jimž musí komora čelit do budoucna.

Odpolední blok zahájil příspěvek Michala Soukupa (MU Olomouc) o proměnách muzeí umění na přelomu 20. a 21. století, který poukázal na spletitou a v mnoha případech nekončící cestu za získáním vyhovujících prostor. Možná řešení představil na několika příkladech rekonstrukce historických objektů a industriálních staveb jak v letech minulých, tak především po r. 1989 – areálu budov v Denisově ulici (MU Olomouc), bývalé jezuitské koleje (GASK), továrních budov proměněných v multifunkční prostory Baťova institutu (KGVU ve Zlíně) a bývalých městských lázní (OG v Liberci). Zmínil také úspěšně dokončené a naopak zamítnuté projekty knihoven, a bohužel i tři (doposud) nerealizované stavby galerijní: Středoevropské fórum Olomouc, novou budovu Západočeské galerie a nový Dům umění v Ostravě, resp. přístavbu stávající budovy.

V dalším příspěvku hovořil Tomáš Fassati (Muzeum umění a designu Benešov) o přístupech k akvizicím užitého umění. Vedle tradičních muzeí designu, resp. uměleckoprůmyslových muzeí, specializovaných sbírek užité tvorby a sbírek soukromých upozornil zvláště na dva typy muzeí. Vlastivědná, shromažďující z hlediska designu široké spektrum předmětů a umožňující tak informovat o estetických kvalitách zároveň formou kladných i záporných příkladů, a technická, odborně sledující praktické funkce sbírkových předmětů. Ačkoli žádný z muzejních typů nenahlíží na užitou tvorbu komplexně (což se týká i úzce zaměřené kvalifikace uměleckohistorické), vidí přínos právě v různém přístupu institucí, jejichž potenciál by ovšem měl být – za pomoci zřizovatelů a profesních sdružení – lépe využit. V druhé části pak dal nahlédnout do specializované práce Muzea umění a designu v Benešově.

V příspěvku Regionální galerie na mapě budoucnosti zdůraznila Alexandra Brabcová nezbytnost širšího dialogu a důsledné prezentace galerijní činnosti veřejnosti, k níž ostatně poskytne příležitost Rok veřejné služby 2016. Zároveň poukázala na funkční model sítě Tate Gallery, jedné z institucí, které spolu s dalšími kolegy navštívila v rámci projektu UZS Sociální dialog v oblasti kultury a sociálních služeb. O všech pak podrobně informovaly následující tři příspěvky. Karin Militká (GASK) shrnula zkušenosti z návštěvy Amsterodamu, konkrétně Rijksmusea a Stedelijk Musea, Richard Drury (GASK) z návštěvy Londýna (the British Museum, the National Gallery, Tate Britain, Tate Modern) a předsedkyně Komory kurátorů Ladislava Horňáková (KGVU ve Zlíně) z cesty do Berlína (Kunstgewerbemuseum, Ethnologisches Museum).

Na závěr kolokvia se Dagmar Jelínková (Metodické centrum pro muzea výtvarného umění, NG v Praze) ohlédla za činností RG po přechodu institucí pod krajskou správu. Zdůraznila stěžejní aktivity poslední doby spojené s definováním profesních standardů práce v galeriích a v té souvislosti i přínos spolupráce na projektech UZS, z nichž tvorbu dokumentu výrazně podpořilo zpřístupnění řady zahraničních materiálů. Nastínila další úkoly RG, která musí přijmout odpovědnost za kontinuitu odborné práce, a vyzvala k „obnově ducha vzájemného sdílení a spolupráce z 90. let“.

Druhý den informovala předsedkyně Českého výboru ICOM Martina Lehmannová o aktivitách na podporu muzejníků a člen exekutivy Asociace muzeí a galerií ČR Pavel Ciprian o společných cílech. Vedoucí Oddělení kultury Ústeckého kraje Adam Šrejber uvítal tvorbu standardů, které pomohou ukotvit roli pracovníků, a ujistil o podpoře galerií v kraji. Potom už zasedal Sněm RG, v jehož průběhu zazněly zprávy o hospodaření, činnosti předsednictva a komor, bylo schváleno jejich obsazení, program činnosti na období 2015 – 2018 a návrh rozpočtu na příští rok. Zároveň došlo k projednání nových stanov a k volbě orgánů. Více na webových stránkách RG (http://rgcr.cz).

Jak vzpomenula Alena Potůčková v úvodu prvního dne, odborné kolokvium se v souvislosti s jednáním RG konalo v prostorách roudnické galerie v posledních letech již potřetí. Všem jejím pracovníkům patří dík za pohostinnost, která výrazně přispěla k přátelské atmosféře celého setkání. Je třeba jen litovat, že se jednání nemohli zúčastnit zástupci Ministerstva kultury, pro něž mohlo být příležitostí blíže se seznámit s množstvím aktivit, které galerie i jejich profesní sdružení vyvíjejí, a zároveň nahlédnout do palčivých problémů, které je třeba společně řešit.

Andrea Sloupová

Fotografie naleznete na Blogu Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.