Umění, kterému nikdo nerozumí, není uměním.

— Jan Bauch

Výroční zpráva za rok 2002

Zpráva o činnosti a hospodaření Rady galerií České republiky 2002

Výroční zpráva za rok 2002 [PDF]


„Úlohou RG je reprezentovat sbírkotvorné galerie (muzea) umění s cílem napomáhat jejich rozvoji jako speciální části českého muzejnictví a v duchu platných právních úprav a předpisů podporovat a koordinovat základní směry jejich činnosti: péči, ochranu, prezentaci a rozšiřování jejich uměleckých sbírek jako jedinečné součásti národního movitého kulturního dědictví České republiky.“

(Statut RG ČR)

Rada galerií České republiky (dále jen RG ČR) poprvé pracovala v roce 2002 podle úkolů daných svým statutem v nových podmínkách, neboť to byl první rok plně plánovaný novými zřizovateli většiny členských galerií, které byly v průběhu 2. pololetí roku 2001 převedeny ze státu na kraje. Většina odborných činností Rady v průběhu roku se konala na základě samostatných aktivit komory ředitelů a komory odborných pracovníků. Na podzimním jednání senátu v Plzni byl přijat nový kolektivní člen RG ČR – Muzeum umění v Benešově, zastoupené svým ředitelem Tomášem Fassati.

GRÉMIUM

Hlavní aktivitou RG ČR v roce 2002 bylo ustavení grémia ( poradního orgánu Rady daného novými stanovami RG ČR, schválenými v roce 2001), v němž jsou vedle členů komory ředitelů delegováni zástupci profesních, vědeckých a školských pracovišť oboru, zástupci státní správy a samosprávy. Grémium bylo po půl roce intenzivních příprav ustaveno na svém první jednání 1. července 2002 v Národní galerii v Praze v Anežském klášteře.

Členy grémia se stali: Ing. Jiří Behenský, zástupce hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Karlovarského; Ing. Miroslav Brýdl, zástupce hejtmana pro oblast kultury, památek a spolkové činnosti Pardubického kraje, PhDr. Lenka Bydžovská, CSc., Ústav dějin umění, Akademie věd České republiky; Doc.PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D., Katedra dějin umění FF PU, Filozofická fakulta Palackého univerzity, Olomouc; Doc. PhDr. Mojmír Horyna, CSc., Ústav dějin umění, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha; Ing. Kamila Hrabáková, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje; PhDr. Vladimír Juračka, člen rady Olomouckého kraje; Mgr.Olga Kalčíková, radní pro kulturu a památkovou péči Plzeňského kraje; PhDr. Jan Kříž, předseda české sekce AICA; PhDr. Vojtěch Lahoda, Uměleckohistorická společnost v českých zemích, Praha; Ing. Jan Letocha, člen rady pro kulturu Jihomoravského kraje; PaeDr. Martina Matějková, zástupce hejtmana pro oblast kultury Kraje Vysočina; JUDr. Petr Pithart, předseda Senátu Parlamentu České republiky; Jiří Rokl, člen rady pro kulturu a památkovou péči Královéhradeckého kraje,
Mgr. Jiří Severin, člen rady pro kulturu Zlínského kraje; Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc., vedoucí Semináře dějin umění FF Masarykovy univerzity Brno; Ing. Zbyněk Šorm, člen rady pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje; PhDr. Katka Tlachová, předsedkyně Českého výboru ICOM; Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje; Ing.Jaroslav Zámečník, CSc., radní resortu kultury, tělovýchovy a cestovního ruchu Libereckého kraje; zástupce Krajského úřadu, Ústí nad Labem a všichni ředitelé 26 členských galerií RG.

Posláním grémia je být orgánem, na jehož půdě by se soustřeďovaly a vyměňovaly informace a poznatky z  činnosti galerií (muzeí umění) a  hledala se společná systémová řešení a cesty vedoucí k překonání potenciálních disproporcí a problémů, vyplývajících z různosti pohledů na úlohu a poslání těchto institucí ze strany zástupců zřizovatelských orgánů na jedné straně a odborné veřejnosti na straně druhé, jako důsledku reformy veřejné správy.

Přítomné přivítal a pozdravil na půdě Národní galerie v Praze její generální ředitel prof. Knížák. Ve svém proslovu zdůraznil nezastupitelnou roli galerií v regionech a oslovil především zástupce krajů s žádostí o podporu činností těchto institucí.

Programem 1. jednání bylo seznámení se s posláním, problematikou a činností Rady galerií České republiky. Se změnami stanov v návaznosti na změny zřizovatelské funkce většiny členských galerií. Dále s postavením a posláním nově vzniklého poradního orgánu – grémia Rady galerií České republiky.

Na základě diskusních příspěvků bylo doporučeno, aby grémium bylo poradním orgánem RG ČR a scházelo se minimálně 2 x ročně nebo častěji a aby jednotlivá zasedání byla tematicky zaměřena.

Další diskusní příspěvky se týkaly otázky financování galerií a podílu státu na financování těchto institucí, otázky přístupu MK ČR a koncepce činnosti galerií, koncepce sbírkotvorné činnosti galerií, otevření galerií směrem k veřejnosti.

Druhé jednání grémia, které se mělo uskutečnit na podzim opět v areálu Anežského kláštera a jehož tématem měla být problematika sbírek, se v důsledku srpnových povodní nekonalo.

PŘEDSEDNICTVO

Předsednictvo jednalo v roce 2002 ve složení – předseda: Mgr. Hana Nováková; místopředseda: PhDr. Jiří Vykoukal; členové za komoru ředitelů: PhDr. Věra Laštovková, PhDr. Ivan Neumann, PhDr. Ludvík Ševeček; členové za komoru odborných pracovníků: PhDr. Dagmar Jelínková, PhDr. Alena Potůčková, Mgr. Michal Soukup. Mgr. Jiří Jůza (nahradil sněmem v Olomouci zvolenou dr. Janištinovou, která po nástupu dr. Jelínkové do NG v Praze v roce 2001, rezignovala na své funkce v RG ČR); člen za kontrolní a rozhodčí komisi: ing. Miroslav Tajč. Komora individuálních členů vzhledem ke svému malému počtu členů dosud svého zástupce do předsednictva nenavrhla.

Předsednictvo jako exekutivní orgán RG uskutečňovalo úkoly a činnosti jemu uložené senátem RG v Praze dne 12.12.2001 a posléze senátem v Plzni 30.a 31. 10. 2002. V roce 2002 se předsednictvo sešlo na pěti schůzkách, na nichž projednalo zejména tyto úkoly RG:

  • 9.1.02 – žádost o granty MK na rok 2002; účast na veletrhu Regiontour 2002, změnu zástupce KOP v předsednictvu, podobu a zadání výroby členských průkazů RG
  • 17.4.02 – přípravu senátu RG v Brně, přípravu Grémia RG v Praze, účast na Regiontouru 2003, připomínky k novému návrhu katalogu prací
  • 21.5.02 – zprávu o hospodaření RG, návrh nové struktury a výše členských příspěvků, účast na veletrhu Regiontour 2003 a podobu druhého stánku RG na balkoně pavilonu B pro doprovodný program k tématu muzea, galerie a památkové objekty
  • 15.10.02 – přípravu senátu v Plzni
  • 18.12.02 – úkoly uložené předsednictvu usnesením senátu RG v Plzni, příprava podkladů pro granty MK na rok 2003, zprávu o jednání senátu AMG, distribuci hotových průkazů RG.

Závěry schůzek předsednictva byly prostřednictvím předsedů obou komor prezentovány na pravidelných jednáních těchto komor.

KOMORA ŘEDITELŮ

V roce 2002 se scházela ve složení: PhDr. Kaliopi Chamonikolasová, Moravská galerie, Brno; PhDr. Jiří Vaněk, Muzeum města Brna; Mgr. Hana Nováková, Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod; PhDr. Hynek Rulíšek, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou; Mgr. Josef Fantura, Galerie výtvarného umění, Hodonín; PhDr. Tomáš Rybička, Galerie moderního umění, Hradec Králové; PhDr. Jiří Vykoukal, Galerie výtvarného umění, Cheb; PhDr. Jiří Hyliš, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava; Mgr. Miroslav Lepší, Galerie umění, Karlovy Vary; Mgr. Marcel Fišer, Galerie Klatovy – Klenová; PhDr. Aleš Rezler, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory; PhDr. Věra Laštovková, Oblastní galerie, Liberec (předsedkyně komory); PhDr. Jan Štíbr, Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice; PhDr. Alice Štefančíková, Galerie Benedikta Rejta, Louny; Mgr. Jan Kapusta, Galerie výtvarného umění, Náchod; PhDr. Josef Chalupa, Horácká galerie, Nové Město na Moravě; Doc.PhDr. Pavel Zatloukal, Muzeum umění, Olomouc; Mgr. Petr Beránek, Galerie výtvarného umění, Ostrava; PhDr. Hana Řeháková, Východočeská galerie, Pardubice; PhDr. Jana Potužáková, Západočeská galerie, Plzeň; Prof. Milan Knížák, Dr.A., Národní galerie, Praha; PhDr. Ivan Neumann, České muzeum výtvarných umění, Praha; Ak.mal. Václav Zoubek, Rabasova galerie, Rakovník; PhDr. Miroslava Hlaváčková, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem; PhDr. Ivo Frolec, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště; PhDr. Ludvík Ševeček, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín.

Komora ředitelů (KŘ) se s výjimkou prázdnin scházela pravidelně každou první středu v měsíci. Během svých schůzek se ředitelé věnovali zejména:

  • účasti RG na Regiontouru 2002 – podobě a realizaci stánku RG za přispění finančních prostředků z grantu MK ČR
  • Vizitkám českých muzeí a galerií prezentovaným v ČT – společný projekt ČT a MK ČR k jehož podobě i finančním nákladům vyslovili ředitelé výhrady
  • přípravě senátu RG v květnu 2002 v MG v Brně (Senát se bohužel vlivem zaneprázdněnosti hlavně ředitelů, kteří museli přednostně řešit úkoly krajů, nesešel se v usnášení schopné většině). Hlavní body jednání – příprava grémia RG (převzala následující KŘ); změna výše a struktury ročního členského příspěvku; usnesení ze závěrů průzkumu KOP o stavu péče o papírové sbírkové předměty a zpráva o hospodaření a účetní závěrka za rok 2001 byly předneseny a schváleny podzimním senátem v Plzni.
  • ustavení grémia RG a program 1. schůzky 1.7. 2003,
  • připomínkování novely zákona 122/2000Sb. o sbírkách – problém standardů muzejní práce
  • příprava na Regiontour 03, podoba obou stánků, žádost o grant MK ČR
  • spolupráce s Unií zaměstnavatelských svazů – připomínkování zákonů
  • problematika institucí postižených povodněmi
  •  příprava senátu RG v říjnu v Plzni návrh a přijetí nového člena RG, návrh usnesení senátu
  • otázky účasti RG při výběrových řízeních na ředitele galerií – aktuálně kraj Vysočina
  •  spolupráce s kulturním radou Rakouska – osobně přítomen jednání KŘ
  • spolupráce s Českým kulturním střediskem v Berlíně
  • spolupráce s francouzským kulturním radou – bude přizván na jednání KŘ
  • průkazy RG.

Členové KŘ se v průběhu celého roku (i mimo pravidelná zasedání KŘ) vyjadřovali k novelám a návrhům nových zákonů, které díky členství v Unii zaměstnavatelských svazů RG pravidelně dostává k připomínkovému řízení.

KOMORA ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ

Komora odborných pracovníků (dále jen KOP) se v roce 2002 pravidelně scházela jednou za čtvrtletí. Schůzky proběhly 12. 3., 19. 6., 9. 10. a 10.12. 2002. Hlavní náplní těchto schůzek byly problémy spojené s péčí o sbírkové předměty z papíru a na papíře a nová verze počítačového programu pro dokumentaci evidenci muzejních sbírek DEMUS 01 – pro výtvarné umění.

Na přelomu roků 2001 a 2002 provedla komora rozsáhlý průzkum stavu péče o sbírkové předměty z papíru a na papíře a připravila dotazník, který zjišťoval řadu aspektů této péče – mimo jiné i počet sbírkových předmětů na papíře a jejich procentuelní poměr k celkovému počtu sbírek v členských galeriích RG ČR, způsoby uložení, monitorování klimatických podmínek v depozitářích a ve výstavních sálech a možnosti jednotlivých institucí tyto podmínky kvalifikovaně ovlivňovat, ustavení a vybavení pracovišť pro konzervování a restaurování papírových děl a předpokládané náklady na nápravu zjištěných nedostatků v odhadu cen roku 2001. Závěrečné zhodnocení tohoto průzkumu a dotazníků provedla KOP na svém jarním jednání, kdy zároveň připravila zprávu pro senát RG ČR a návrh následných kroků, které na podzim formou usnesení schválil senát RG ČR v Plzni (viz přílohy ). Vyhodnocení dotazníku a závěrečná zpráva „Péče o papírové sbírkové předměty“ byly postoupeny také ministerstvu kultury, odboru péče o movité kulturní dědictví, muzea a galerie. Výsledky nebyly pro odborné pracovníky vůbec povzbuzující – přestože členské galerie spravují téměř 700 000 ks papírových sbírkových předmětů, které ve většině tvoří 50 –90% veškerých sbírkových předmětů, nesplňují galerie ani personálně ani technicky evropské muzejní standardy v péči o papírové sbírky. Nejvážnější je asi skutečnost, že většině institucí chybí alespoň konzervátorské pracoviště, které by se věnovalo pravidelné péči o papír, jak se děje například v rámci archivní nebo knihovní péče. Závratná byla i výsledná suma finančních prostředků – přes 222 milionů korun, které byly odhadnuty (a skutečné ceny budou ještě vyšší, neboť na našem trhu v této oblasti operují většinou zahraniční firmy) na nápravu těchto zjištěných nedostatků. KOP se také doposud potýká s problémem tenkého prokladového nekyselého papíru k ukládání kreseb a grafik v depozitářích, neboť žádná české papírna negarantuje muzejní kvalitu u tenkých papírů a dovozové jsou velmi drahé (viz přílohy č. ).

V průběhu celého roku 2002 intenzivně scházela pracovní skupina KOP pro digitální evidenci sbírek, která spolupracovala s oddělením informatiky Moravského zemského muzea v Brně na třetí verzi počítačového programu pro výtvarné umění nazvaného DEMUS 01 – VUM. K této neplánované změně výtvarného modulu DEMUSu 99 došlo v důsledku některých evidenčních změn daných zákonem 122/2000 Sb. o sbírkách. Jedna z hlavních změn, kterou musely přijmout všechny starší již hotové moduly počítačového programu MZM v Brně DEMUS, byla needitovatelnost přírůstkové knihy (tj. modulu evidence), na to navázaly změny v jednotlivých oborových modulech. KOP této příležitosti využila k zásadním úpravám modulu pro výtvarné umění. Vedle doplnění tabulek pro techniky a materiály, byly tyto přeloženy do angličtiny a němčiny, takže lze přímo tisknout jazykové mutace smluv a dalších formulářů, podobně lze zaznamenat překlady titulů děl, popisek k nim apod. Byly upraveny tabulky pro inventarizaci, nabývací a výpůjční smlouvy a doplněna tabulka licenčních smluv. Na sbírkovém formuláři lze nově vizuálně rozlišit sbírkové předměty, které spadají pod ochranou lhůtu autorského zákona včetně záznamu data, do něhož se tato lhůta platí. Nová verze DEMUS 01 – VUM byla galeriím předána v listopadu 2002, kdy proběhlo v MZM v Brně i proškolení pracovníků, kteří s programem pracují.

V souvislosti s digitalizací sbírkové evidence se KOP pokusila řešit otázku digitální obrazové dokumentace. Ve spolupráci s metodickým oddělením pro správu sbírek v ČR a oddělením ISO v Národní galerii bylo uspořádáno školení o digitalizaci obrazové dokumentace pro pracovníky galerií. Pro velký zájem bylo jarní školení zopakováno ještě na podzim. Závěrem bylo doporučení používat pro digitální dokumentaci digitální fotoaparáty, neboť z evidenčního hlediska jsou snímky jimi pořízené dostačující. Na trhu je již dostatečný výběr přístrojů v cenách galeriím dostupných. Při výběru je třeba zvažovat jaký materiál se bude většinou fotografovat a vyzkoušet mírná zkreslení obrazu technikou.

Letní schůzka KOP byla věnována pravidelné burze výstavních projektů na následující rok, kdy jednotliví členové KOP seznamovali své kolegy s plánovanými výstavními projekty a možnostmi odborné i finanční spolupráce dalších institucí.

Členové KOP v průběhu roku spolupracovali s Muzeem umění v Olomouci, kde se připravovaly nové webové stránky RG ČR, na jejichž zřízení obdržela Rada grant MK ČR. Rovněž byla na KOP diskutována problematika přihlášení galerijních knihoven podle nového knihovnického zákona č. 257 / 2001 Sb., který vstoupil v platnost od 1.1. 2002. Poslední čtvrtletí roku věnovala KOP přípravě interaktivní prezentace RG ČR na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour 03, neboť tento ročník byl věnován problematice muzeí, galerií a památkových objektů. Prezentace s názvem „Barevné proměny“, věnovaná fenoménu barvy a světla ve výtvarném umění v průběhu staletí, byla připravena za autorského přispění programové pracovnice Moravské galerie v Brně.

KOP se v roce 2002 scházela ve složení: Mgr. Ivo Binder, Moravská galerie, Brno; PhDr. Marcela Macharáčková, Muzeum města Brna; Dana Machovcová, Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod; Mgr. Vlastimil Tetiva, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou; PhDr. Ilona Tunklová, Galerie výtvarného umění, Hodonín; Mgr. Petra Finfrlová, Galerie moderního umění, Hradec Králové; Anna Sochorová, Galerie výtvarného umění, Cheb; Alena Uxová, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava; Mgr. Božena Vachudová, Galerie umění, Karlovy Vary; Helena Hrdličková, Galerie Klatovy – Klenová; zástupce nejmenován, Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory; Mgr. Martina Vokatá, Oblastní galerie, Liberec; PhDr. Jiřina Kumstátová, Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice; ing. Jaroslava Kubíková, Galerie Benedikta Rejta, Louny; Lenka Simonová, Galerie výtvarného umění, Náchod; PhDr. Jaroslava Pelikánová, Horácká galerie, Nové Město na Moravě; Mgr. Michal Soukup, Muzeum umění, Olomouc; Mgr. Jiří Jůza, Galerie výtvarného umění, Ostrava; Mgr. Vít Bouček, Východočeská galerie, Pardubice; PaedDr. Ludislava Tomková, Západočeská galerie, Plzeň; PhDr. Dagmar Jelínková, Národní galerie, Praha (předsedkyně komory); PhDr. Alena Potůčková, České muzeum výtvarných umění, Praha; zástupce nejmenován, Rabasova galerie, Rakovník; zástupce nejmenován, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem; Marie Martykánová, Slovácké muzeum, Uherské Hradiště; Mgr. Ladislava Horňáková, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín.

HOSPODAŘENÍ RG ČR

Přehled příjmů a výdajů za rok 2002

P ř í j m y

Členské příspěvky na činnost RG uhrazené v roce 2002 252 700,– Kč

Granty ministerstva kultury 120 000,– Kč

Příjmy z prodeje publikace „Průvodce po státních galeriích ČR“ 4 260,– Kč

Příjmy z prodeje publikace „Preventivní ochrana sbírkových předmětů“ 540,– Kč

Horácká galerie – Nové Město na Moravě 1 329,– Kč

Úroky z běžného účtu 2 298,36 Kč

Příjmy celkem 381 127,36 Kč

Výdaje

Náklady spojené s výstavou – Regiontour 2002 126 260,10 Kč

v tom: – stavba expozice vč. elektřiny a služeb (úklid, vstupenky) 40 260,– Kč

– grafické práce 85 000,– Kč

– firemní pozvánky 200,10 Kč

– drobná oprava panelů 800,– Kč

Náklady spojené s přípravou výstavy – Regiontour 2003 25 800,– Kč

v tom: – záloha za pronájem expozice 25 000,– Kč

– drobná oprava panelů 800,– Kč

Členský příspěvek Unii zaměstnavatelských svazů ČR 7 000,– Kč

Zhotovení stránek www Rady galerií ČR 69 930,– Kč

Přefakturace režijních nákladů 16 631,60 Kč

z toho: – GVU Havlíčkův Brod (za rok 2001) 11 000,– Kč

– GVU Havlíčkův Brod 4 786,– Kč

– GVU Cheb 845,60 Kč

Ostatní režijní náklady 36 886,– Kč

Skripta „Preventivní ochrana sbírkových předmětů“ 1 440,– Kč

Jednání senátu – občerstvení, cestovné 1 983,20 Kč

Komora ředitelů RG – občerstvení 1 363,– Kč

1. jednání Grémia RG 15 919,80 Kč

Vedení účetnictví Rady galerií 14 040,– Kč

Creditanstalt Praha – poplatky za běžný účet 2 140,– Kč

V ý d a j e c e l k e m 282 507,70 Kč

R e k a p i t u l a c e :

Počáteční zůstatek účtu k 1.1.2002 194 124,80 Kč

Příjmy za rok 2002 + 381 127,36 Kč

Výdaje za rok 2002 – 282 507,70 Kč

Zůstatek účtu k 31. prosinci 2002 292 744,46 Kč

Přehled o majetku a závazcích

M a j e t e k

k 1. 1. 2002

k 31. 12. 2002

Nehmotný investiční majetek

Hmotný investiční majetek

Zásoby

11 080,–

Pohledávky

78 540,–

118 000,–

Peníze a ceniny

Bankovní účty

194 124,80

292 744,46

Majetkové cenné papíry a vklady

Ostatní finanční majetek

Závazky 90 050,–

29 820,–

Rezervy

Úvěry



Vyúčtování neinvestiční dotace Ministerstva kultury ČR pro rok 2002, poskytnuté na základě Rozhodnutí č. j. 6171/2002 – OMG ze dne 15. května 2002

Název programu: Kulturní aktivity v oblasti ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií

Název projektu: REGIONTOUR 2003

Účelové určení dotace: Prezentace Rady galerií ČR na veletrhu Regiontour 2003 v Brně

Cíl dotace: Společná prezentace muzeí umění – galerií

Výše poskytnuté dotace: 50 000,– Kč

Ú č e l použití dotace:

dotace

Skutečné

celkové náklady

50 000,– 126 260,10
Regiontour 2002

50 000,–

126 260,10

Příloha číslo:

Regiontour 2002 Celkem: 126 260,10

1

Stavba expozice 40 260,–

2

Grafické práce 30 000,–

3

Grafické práce 55 000,–

4

Firemní pozvánky 200,10

5

Drobná úprava panelů 800,–



Vyúčtování neinvestiční dotace Ministerstva kultury ČR pro rok 2002, poskytnuté na základě Rozhodnutí č. j. 6172/2002 – OMG ze dne 15. května 2002

Název programu: Kulturní aktivity v oblasti ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií

Název projektu: Oficiální www stránky Rady galerií České republiky

Účelové určení dotace: Vytvoření designu, zpracování a realizace www stránek RG ČR

Cíl dotace: Zveřejnění základních informací o jednotlivých členských galeriích

Výše poskytnuté dotace: 70 000,– Kč

Ú č e l použití dotace:

D o t a c e

Skutečné

celkové náklady

70 000,–

69 930,–

www stránky Rady galerií ČR

70 000,–

69 930,–

Příloha číslo:

www stránky Rady galerií ČR Celkem: 69 930,–

1

Zhotovení www stránek 69 930,–

 

Příloha č.

PÉČE O PAPÍROVÉ SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY

– výsledek průzkumu komory odborných pracovníků RG ČR

Péče o papírové sbírkové předměty představuje jednu z dlouhodobě opomíjených stránek péče o kulturní dědictví v našem státě. Přestože je z praxe našich archivů známo (Michal Ďurovič, SÚA Praha), že od počátku 19. století, začal být papír ze své podstaty nestabilní vlivem vnitřní kyselosti, v důsledku zásadních změn v technologii výroby1, v současnosti ještě zvyšované znečištěným ovzduším, je tato okolnost v galeriích a muzeích výtvarného umění stále podceněna a nutnost alespoň částečné neutralizace této kyselosti a tím alespoň dlouhodobé zbrždění hydrolytického rozkladu papíru odsouvána. Podobným způsobem je podceněn i vliv světla na zánik papírových sbírek a ochrana před negativním působením prachových částic.

Členské galerie Rady galerií ČR (26) k dnešnímu dni spravují téměř 700 000 ks papírových sbírkových předmětů, ve většině z nich tvoří tyto předměty 60 až 98 % veškerých sbírkových předmětů. Tomuto číslu však zatím neodpovídá pozornost, kterou jednotlivé galerie věnují péči o tyto sbírkové předměty.

Pouze 16 galerií má samostatné depozitáře pro papírové sbírky a pouze tři jsou klimatizované. Jen v 5 galeriích a muzejních odděleních existuje alespoň konzervátorské nebo restaurátorské pracoviště a pouze v 10 je zařízená paspartérna a díla se zapůjčují chráněná paspartou. Ovšem jen 6 galerií se alespoň výběrově snaží, aby pasparty byly z neutrálního nebo zásaditého papíru, který neobsahuje podíl dřevěné složky. Ochrana sbírkových předmětů paspartami z nekyselého papíru není dokončena v žádné galerii, přičemž v 17 galeriích ještě vůbec nezačala. Nejelementárnější způsob ochrany – prokládání papírových sbírkových předmětů tenkým nekyselým papírem – je dokončena 100% pouze ve dvou galeriích s menším objemem sbírek a v 15 galeriích ještě vůbec nezačala2.

Pravidelné sledování teploty a vlhkosti v depozitářích a výstavních síních se stalo v našich galeriích samozřejmostí, ale jen 6 (respektive 8) galerií může plně tyto podmínky regulovat ( a tato okolnost se netýká jen papírových sbírek, které jsou však na výkyvy a nevhodné klima jedny z nejcitlivějších). Naproti tomu sledování intenzity světelného záření je u nás teprve na počátku – v depozitářích je sledováno pouze ve 14 případech (možnost plné regulace jeho intenzity je však jen v 11), ve výstavních sálech je sledování intenzity světla vyšší – v 18 případech, ale pouze v 10 lze přistoupit k jeho plné regulaci. Samostatnou kapitolou k vážné diskusi je i způsob uložení papírových děl, kdy horní vrstvy při dlouhodobém působení mohou svou vahou poškozovat vrstvy spodní. Přitom skladování paspartovaných děl v papírových krabicích postavených svisle používají částečně jen 3 galerie.

Odstranění těchto nedostatků a dosažení světových standardů v péči o papírové sbírky byly ve svém součtu odhadnuty jednotlivými institucemi na závratných 222, 5 milionů korun, a to byl odhad uskutečněn v cenách roku 2000 – 2001. Podrobný rozklad zde uvedených čísel obsahuje vyhodnocení dotazníku, který sestavila komora odborných pracovníků RG a který zmapoval současný stav v jednotlivých členských institucích. Vyhodnocení bylo provedeno souhrnně za všech 26 galerií, i dílčím rozkladem, který pominul obě státní instituce NG a MG, které mají největší objem sbírkových předmětů na papíře. Připočteme-li k celkovému počtu papírových sbírkových předmětů v galeriích a specializovaných muzeích výtvarného umění i papírové sbírky uměleckohistorického charakterů, které se nacházejí v ostatních muzeích, jež uvádí analýza sbírkových fondů muzeí ČR připravená Asociací muzeí a galerií v letech 1994-1996 a které překračují 950 000 předmětů, dostáváme se k nutnosti odborné péče o více než 1 milion 651 tisíc papírových sbírkových předmětů, které jsou více či méně ohroženy odborně i finančně podhodnocenou správou českých muzeí.

Zpracovala: Dagmar Jelínková, květen 2002

1) Zhruba od počátku 19. století byl papír klížen, bělen chlórem a výroba ze lněných nebo bavlněných hadrů byla nahrazena technologií výroby z mletého dřeva.

2) Tato skutečnost jde na vrub nejen nedostatečnému finančnímu zázemí galerií, ale i skutečnosti, že na našem trhu není trvalý český dodavatel potřebné kvality tohoto papíru a dovozové dosahují vysokých cen.

Příloha č.

PÉČE O PAPÍROVÉ SBÍRKOVÉ PŘEDMĚTY

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU KOP RG ČR- členské galerie

 počet hodnocených institucí : 26
 počet papírových děl 692 377 ks
 poměr papírových děl k celkovému počtu sbírek 25 – 30 % 1 galerie
40 – 49 % 1
50 – 59 % 1
60 – 69 % 9
70 – 79 % 6
80 – 89 % 4
90 – 98 % 4
 speciální vnitřní předpis pro manipulaci s papírovými sbírkami Ano 4 Ne 23 Počet odpovídá počtu uvedených pobočeka oddělení 2 9
 samostatný kurátor (kurátoři) pečující o papírové sbírky Ano 11 Ne 18
 samostatný depozitář pro papírové sbírky Ano 16 Ne 13
 kapacita depozitáře Dostatečná 15 Nedostatečná 14
možnost dalšího rozvoje depozitárních prostor (v rámci současné budovy galerie) Ano 10 Ne 19
 má správce depozitáře konzervátorskou kvalifikaci Ano 1 Ne 28
pokud ne, je smluvně zajištěn externí pracovník k pravidelné preventivní péči Ano 8 Ne 21
 způsob uložení a manipulace:
volné listy: papírové krabice Ano 13 Ne 16
krabice uložené vodorovně Ano 13 Ne 16
krabice uložené svisle Ano 3 Ne 26
papírové slohy Ano 21 Ne 8
prachotěsné skříně Ano 1 Ne 28
kovové registry Ano 26 Ne 3
dřevěné zásuvky Ano 4 Ne 24
Jiné ( zasklené) 3
používání rukavic k manipulaci (uveďte zda se 100%dodržuje) Ano 10 Ne 20
použití nekyselých papírů:
prokládání děl Ano 14 Ne 15 4 x do 5%; 2x do 10%; 3x do 20%;1x 40 %; 1x 80%; 2x 100 %ošetření papírových sbírek
pasparty Ano 12 Ne 17 4x do 5%; 2x do 10%; 2x 20%; 1x 60%; 1x 70%;1x 81% ošetření papírových sbírek
papírové slohy Ano 9 Ne 20 4x do 5%; 3x do 10%; 1x do 30%; 1x 100 %ošetření papírových sbírek
trvale rámované listy: (alespoň část) Ano 23 Ne 5
regálový systém Ano 24 Ne 2
závěsné sítě Ano 2 Ne 26
jiné 4
 Klimatické podmínky depozitář papírových sbírek:
pravidelné sledování teploty a vlhkosti Ano 27 Ne 2
sledování intenzity světelného záření Ano 14 Ne 15
možnost jeho regulace Ano 11 Ne 4 Částečně 14
uchovávání záznamů o klimatu Ano 19 Ne 10
jakým způsobem: Digitálně : 5x; ručně: 5x

Záznam termohygrografu : 9x

možnost regulace klimatických podmínekAno 6Ne 3Částečně 20 technické vybavení: klimatizovaný depozitářAno 3Ne 26 termohygrografyAno 9Ne 20dostateč. početAno 3Ne 2teploměr / vlhkoměrAno 25Ne 4 zvlhčovačeAno 12Ne 16dostateč.početAno 6Ne 6odvhlčovačeAno 14Ne 15dostateč. početAno 8Ne 5bezprašné prostředíAno 10Ne 19 čističky vzduchuAno 2Ne 27 Klimatické podmínky při vystavování papírových sbírek: pravidelné sledování teploty a vlhkostiAno 29Ne 0 sledování intenzity světelného zářeníAno 18Ne 11možnost jeho regulaceAno 10Ne 3Částečně 16 uchovávání záznamů o klimatuAno 14Ne 15 jakým způsobem: digitálně: 5x; ručně: 2x; záznam termohygrografu: 10možnost regulace klimatických podmínekAno 8Ne 3částečně 19 technické vybavení: teploměr/vlhkoměrAno 27Ne 2 termohygrografyAno 10Ne 18dostatečný početAno 2Ne 2zvlhčovačeAno 16Ne 13dostatečný početAno 5Ne 8odvhlčovačeAno 17Ne 12dostatečný početAno 6Ne 10bezprašné prostředíAno 8Ne 21 čističky vzduchuAno 0Ne 29nekyselé paspartyAno 6Ne 10výjimečně 13 jednotný rámový systémAno 16Ne 13 velikost formátu rámů v cm:150×100 1x99x 69 1x89x 65 1x67x 53 1x55x 35 1x119x 84,5 1x140x100 1x95x 90 1x85x 60 2x66x 50 1x53x 39 2x70x 50 5x100x 70 9x92x 65 1x80x 60 1x62x 50 1x50x 40 1x   80x 55 1x60x 40 1x  paspartovací dílna v galeriiAno 10/ Ne 18  konzervátorské pracoviště v galeriiAno 5Ne 23 program restaurování a ošetření papír. sbírekAno 8Ne 20počet děl ošetřených a uložených v souladu s poslednímiodbornými poznatky celkem100% 2x; 83% 1x; 60% 1x;40% 1x; 20% 2x;10% 1x; 5% 3x;1% 1x; méně než 1% 2x; 0% 15xpočet ošetřených papírových děl v r. 2000

jen 10 galerií,

počet ošetřených děl se pohyboval

v maximálním rozmezí 0,0002 – 10 % potřebných děl

náklady na restaurování a konzervaci papír. děl v r. 2000263.200,- Kč předpokládané náklady na uložení všech papír sbírek v nekyselýchpapírech (pasparty, proložení, krabice, slohy) – odhad -285 478 000,- Kč (v cenách r. 2001) předpokládané náklady na konzervaci a odkyselení všech papírových sbírek – odhad – 3107 800 400,- Kč (v cenách r. 2000-01) předpokládané náklady na technické vybavení depozitáře (odpovídající úložný systém, klimatizace,požární bezpečnost apod. – odhad) – 229 177 000,- Kč (v cenách r. 2000-01)Předpokládané náklady celkem222 455 400,- Kč

KVĚTEN 2002

Archiv aktualit