Rada galerií České republiky / rgcr.cz

Projekty kanceláře McCullough Mulvin Architects z Dublinu mají úzký vztah ke studiu přírody. V provedení budov se odráží přírodní krajina, stávají se experimentálním polem pro studium povětrnostních vlivů – vody a světla –, jež se mohou v Irsku velmi dramaticky projevovat. Jsou rozšířením přírody, přizpůsobují ji, utvářejí ji s pomocí cihel, kamene a dřeva; člověk v přírodě, člověk a příroda. Výstavní projekty spadají do dvou kategorií: první jsou nové budovy se vztahem ke geologii – jsou utvářeny jako přírodní krajiny nebo zvětšené obrysy – nebo připomínají zemský povrch – jako skály, zjizvené a narušené živly. Druhé se vztahují k architektuře intervence – vytvářejí nové věci v nových nebo vedle nich; má to jistou analogii s biologií, s mechem udržujícím se v ulitách pod mořem, s růstem, který napomáhá organismu dýchat a fungovat.

Současná architektura je realizována všude, ale usiluje o to dosáhnout významu a závažnosti. Mnoho architektů je nuceno dodávat standardní představy odrážející magazínovou kulturu; díla jsou rychle konzumována, věcně uspokojují publikum zaměřené pouze na to, co je nové. Zatímco stát, zákony a vysoké finance povýšeně hovoří o podpoře architektury, zatěžují ji ve skutečnosti obrovskými břemeny – nadměrnými předpisy, požadavky všechno ve jménu demokracie vysvětlovat a zaváděním dalších úrovní řízení. To všechno odvádí architekty od procesu rozhodování, odčerpává čas, který by měl být využit na projektování, a postupně potlačuje individuální projev, originalitu a odlišnost. Skutečná architektura je zaháněna na okraj – převažuje snaha o monotónní a bezúčelné prosazování značek a velkých jmen a úroveň řemesla klesá.

Nemělo by to tak být. Svět silně trpí centralizací a homogenizací, ale stále existuje možnost vybojovat si v regionu, ve městě nebo v zemi praktiky, kterým jde o kvalitu místa (na slovo vzatí odborníci v tomto lokálně univerzálním světě jsou z RCR v katalánském Olotu). Rozsah práce není důležitý. Alejandro Aravena, ředitel architektonické sekce benátského Bienále 2016, dokázal zaujmout tím, co architekti dovedou – předvedl jejich výsledky v běžném životě, v horizontu 1 mm.

Na práci architektonické kanceláře McCullogh Mulvin Architects by se mělo nahlížet v tomto světle; jako na pokus být činní na malém ostrově v malých měřítcích a realizovat věci univerzální povahy. Kancelář se rovněž věnuje prozkoumávání šíře a hloubky architektury přesahující standardní vyjádření tvaru a materiálu, a to prostřednictvím filmu a kritického psaní.

McCullough Mulvin Architects