Je pozoruhodné, že lidem, kteří přece nemohou existovat bez společnosti a jimž kultura toto soužití umožňuje, je obtížná každá oběť kulturou jim uložená.

— Sikmund Freud

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ III. GRÉMIA RG ČR DNE 20. 5. 2004. V PRAZE NG – VELETRŽNÍ PALÁC

Přítomni: viz presenční listina

Program: – zahájení

– problematika práce s veřejností, podíl galerií na celoživotním vzdělávání,

prezentace lektorských center

– diskuse

přestávka – občerstvení

– informační blok

– diskuse

I. ZAHÁJENÍ

Jednání uvedla dr. Laštovková – předsedkyně komory ředitelů, která uvítala přítomné členy grémia a uvedla hosty k dopolednímu bloku jednání – dr. Alexandru Brabcovou, Open society Fund Praha a Mgr. Lucii Vobořilovou, lektorské oddělení Národní galerie. Dále informovala přítomné o připravovaném projektu RG ČR s názvem “Nové metody práce s veřejností v galerii”, na který přispělo MK ČR a o videozáznamu, na němž byly prezentovány výstavní projekty k oslavám 50. výročí vzniku galerií v Jihlavě, Liberci, Ostravě, Pardubicích a Plzni. Po té se slova ujala dr. Brabcová, která celý dopolední program také moderovala.

II. Dopolední blok – problematika práce s veřejností

Dr. A. Brabcová (OSF Praha) – nové možnosti práce s veřejností

Během šesti let trvání programu OSF – Brána muzea otevřená – (1997-2002) získaly české instituce muzejního typu cca 9 milionů korun na grantové projekty zaměřené na zlepšení prezentace muzeí pro nejširší veřejnost, informace o 250 grantových projektech a stručné popisy těchto projektů, které mohou sloužit jako metodické návody, lze najít ve sborníku “Brána muzea otevřená. Průvodce na cestě muzea k lidem a lidí do muzea” vydaném v roce 2003 nakladatelstvím JUKO Náchod. Projekt Brány je uzavřen. Nyní na něj navázala nově ustavená metodická centra, která vznikla ve vybraných institucích z řad účastníků Brány (ZČG Plzeň, GU Karlovy Vary, NG Praha).

Pro rozvoj vzdělávacích aktivit v muzeích a galeriích je příležitost v zapojení se do nového projektu MŠK, které připravuje v rámci reformy školství rámcové vzdělávací plány – to umožní škole blokové vyučování, díky němuž lze přesunout výuku ze školy do muzea. Systém je zatím v zárodku, nutno dotvořit partnerský vztah muzeum – škola, nastavit základní mantinely (svéprávný vztah dvou rovnocenných partnerů), schémata práce, vytvořit tabulková místa v muzeích pro pracovníky zaměřené na tyto aktivity, nastavit grantové systémy, které by umožnily muzeím čerpat finance na vzdělání. Muzea musí aktivněji přistupovat k těmto změnám, rozvoj vizuální gramotnosti (která byla dosud ve školách spíše v útlumu) je stejně důležitý jako např. literární znalosti. Nezbytné konstituování oboru výchova uměním – více než výtvarná výchova. Muzeum – galerie v rámci tohoto přístupu může nabídnout objektové učení, rozvoj kritického myšlení prostřednictvím kontaktu se sbírkovými předměty. Školy také představují největší návštěvnickou skupinu v muzeích.

Velkým argumentem pro veřejnou správu k podpoře těchto aktivit jsou výdaje EU na vzdělání, cestovní ruch a podporu rozvoje lidských zdrojů – možnost získání grantů, jinak na kulturu finance v rámci strukturálních fondů EU nejsou.

Dr. Jana Potužáková (ředitelka ZČG Plzeň) – Metodické centrum v  Západočeské galerii v Plzni

Již v minulosti spolupráce ZČG s pedagogickou fakultou v Plzni, díky Mgr. Marcele Štýbrové přenos poznatků z metodiky výtvarné výchovy do galerijní praxe. V 90. letech po zapojení ZČG do aktivit OSF došlo ke zúročení předešlých zkušeností a nových poznatků – první akce před 5 roky, nyní speciální programy pro expozici 19. století – aplikace artefiletiky, cílená práce se školami a minoritními skupinami (Barevné prázdniny, Artefiletická dílna – pro děti z dětských domovů, vánoční program pro rómské děti). Nutné hledání finančních zdrojů, vedle grantů MK ČR hlavně místních, a navázání dlouhodobých kontaktů (problémy po ukončení činnosti pedagogických center). Aktivní spolupráce s pedagogickou fakultou – praxe studentů v galerii a metodická práce s nimi. Bohužel slibně se rozvíjející obor na fakultě – manager výtvarné kultury – bude nyní ukončen. Práce galerijního centra se teď zaměřuje i na získání seniorů, zatím v počátcích.

Třeba však mít na paměti, že prioritou galerijní práce je sbírkotvorná činnost, proto je nutné chápat vzdělávání v muzeích jako činnost, která úzce souvisí s jeho hlavními funkcemi, nejen nahrazovat školní práci.

Mgr. L. Vobořilová (NG Praha) – lektorské oddělení Národní galerie ve Veletržním paláci

V současnosti zde vzniká metodické centrum, které se nyní prezentuje praktickým seminářem “Škola a muzeum pod jednou střechou”, snaha o nalezení optimální podoby spolupráce se školou a rozvoje vzdělávání v galerii. Galerie by neměla skýtat poučení jen v oblasti umění, ale klást důraz i na hodnoty humanity, tolerance a různosti.

V lektorském oddělení jsou nyní 4 stálí zaměstnanci a 15 externistů, ročně navštíví jeho programy cca 130 000 lidí. Činnost oddělení je rozdělena na dva proudy – pro individuální návštěvníky (přednášky, praktické dílny) a pro školní a zájmové skupiny. V praxi se velmi osvědčily nabídky pořadů v cyklech – levná propagace + stálý zájem v průběhu delšího období. Oblíbené jsou i výtvarné akce pro rodiny s dětmi během víkendů. Pro školní skupiny – široká nabídka různorodých programů, z nich si mohou učitelé vybrat. Motto aktivit – ne vše ze školních znalostí musí být řečeno ve škole. V galerii může dojít k aktivnímu osvojení si vědomostí, setkání s originálem díla i odborným potenciálem. Při sestavování pořadů vychází lektorky z platných vzdělávacích programů pro školy a snaží se o zapojení vědomostí z více předmětů (např. – výtvarná výchova, dějepis, český jazyk). Programy jsou cíleny na jednotlivé věkové kategorie a škola při pravidelné návštěvě, může vybírat navazující pořady, které rozšiřují dětské znalosti. Proto je nezbytná pravidelná práce oddělení s pedagogy – specializované pořady pro učitele (metodické i ukázkové, aby se nebáli s dětmi přijít do galerie).

dr. Ludvík Ševeček (ředitel KGVU Zlín) – zkušenosti galerie bez stálého lektora

Krajská galerie ve Zlíně není ve vlastním objektu, což jí neumožňuje rozvoj doprovodných aktivit, neboť pro ně nemá odpovídající zázemí. Přesto není na poli výchovném pasivní. Těžiště aktivit sbírkotvorné instituce v regionu je na poli odborném, protože utváří představu o oboru v místě působení. Do těchto odborných aktivit (galerie u nás ještě nemají takové postavení v povědomí veřejnosti jako na západě) je třeba vtáhnout co nejširší veřejnost a tím upozorňovat na praktický význam instituce. Nejlépe se tak děje přes téma svázané s místem, které je však také přesahuje. Pro KGVUZ je to tradice Baťova Zlína a již padesátiletá existence galerie v ní. Dlouhodobá dokumentace funkcionalistického Zlína a profesionální připravenost galerie umožnily připravit řadu projektů a mezinárodních sympozií – Architektura Zlína, Kultura Baťova Zlína, Středoevropská architektura 1890-1998 – tyto projekty podpořili spolupráci různých odborných institucí a přispěly i vnitřnímu rozvoji galerie a měly pozitivní společenský ohlas. Jejich realizace nebyla možná bez dotací z mimorozpočtových zdrojů. Ve výtvarném oboru galerie připravuje umělecká sympozia – trienále – Prostor Zlín (do r. 2001), které přispívá k oživení socialismem devastovaných veřejných ploch, a Zlínské salony mladých, prezentující současné aktuální proudy, kde je významná i práce s veřejností. Společně s časopisem, který galerie vydává, tyto aktivity přispívají k proměně vnímání galerie jako instituce.

III. Diskuse

V rámci diskuse upozornil Mgr. Samec na aktivity Galerie umění v Karlových Varech, která vedle specializovaných programů pro mládež, připravila i program pro seniory – spíše jako osvětově charitativní akci, která se však setkala s velkým ohlasem – pořad “Kufřík s uměním” přenáší vzdělávací aktivity mimo galerii přímo do domova důchodců či nemocnice a připomíná seniorům citlivou formou klíčové okamžiky jejich života ve vazbách na výtvarné umění.

Největším problémem je otázka financování – základní provoz galerie nyní neumožňuje nadstandardní lektorské aktivity, pokud není možnost financování z jiných zdrojů, většina sebelépe připravených projektů se nerealizuje. Apel na stát i kraje v rámci financí na vzdělání vytvořit grantový systém i na podporu těchto aktivit.

Nepoměr mezi financováním sportu a kultury – sport silná lobby jednotlivých svazů proti roztříštěným zájmům kulturních aktivit, protiklad mezi návštěvností všech fotbalových utkání za rok (oproti vynaloženým sponzorským prostředkům, vliv zájmu masmédií) a návštěvností hradů, zámků a muzeí. Muzeum umění nikdy nebude předmětem masového zájmu jako sport, vždy minoritní záležitost, která však vytváří duchovní kulturu místa.

Následovaly praktické ukázky školních programů lektorského oddělení NG v expozicích ve Veletržním paláci – účastníci byli rozděleni na tři skupiny, které absolvovaly zkrácené verze několika programů pro základní školy (Příběh čáry – pro 1.stupeň ZŠ; Moje první návštěva prvního paláce – pro 1 stupeň ZŠ; Krajinou od kraje ke kraji – 2. stupeň)

IV. ODPOLEDNÍ INFORMAČNÍ BLOK

Odpolední program byl narušen velmi malou účastí členů grémia – většina krajských zástupců opustila o přestávce jednací sál.

  • Zákon o strategii podpory kultury – základní informace o jednání na MK ČR podala Mgr. Hana Nováková
  • Regiontour 2005 – nová žádost, aby se RG ČR zúčastnila Regiontouru v příštím roce, BVV nabízí stánek na ochoze pouze za úhradu služeb, kontakt na komisi pro cestovní ruch, která by mohla zaplatit zhotovení nových panelů. Podle průzkumu Centrály cestovního ruchu zahraniční návštěvníci u nás nejvíce vyhledávají hrady a zámky, galerie a muzea – sem by také měla směřovat podpora CCR. Pokus získat zde prostředky na účast RG ČR – výroba nových panelů.
  • Diskuse o dalším smyslu existence grémia RG ČR – grémium, jako komunikační platforma mezi členskými galeriemi, odbornou veřejností a zřizovateli zklamala, sestupná tendence v účasti – nutno položit si otázku, jak oslovit naše protějšky, aby je jednání zaujalo.

Bude nezbytné si tuto otázku položit na sněmu a případně upravit stanovy RG ČR. Projedná komora ředitelů.

Po krátké diskusi bylo pro nefunkčnost odhlasováno předčasné ukončení grémia.

Zapsala: D. Jelínková

Archiv aktualit